Často kladené dotazy (FAQ)

Vyhledávání FAQ

Show Filter Hide Filter





Nepřetržitá podpora zákazníkům

Databáze znalostí

Kromě technické podpory (například prostřednictvím chatu) Vám naše webové stránky nepřetržitě nabízejí pomoc a informace, které Vám mohou usnadnit práci s programy společnosti Dlubal Software.

Newsletter

Získejte pravidelné informace o novinkách, užitečných tipech, plánovaných akcích, speciálních nabídkách a poukázkách.

  • Odpověď

    Směry osnov a útků jsou napojené na osy plochy. Při standardním nastavení je možné použít pouze izotropní předpětí. Pokud jsou osy uspořádané, je možné zadat také ortotropní nebo radiální předpětí.

    Na postup je možné se podívat v připojeném videu.

  • Odpověď

    Většinou se jedná o to, že v navigátoru projektu Zobrazit je volba "Kategorie účinků Předpětí" skrytá. Všechna zatížení v jednom zatěžovacím stavu s kategorií účinků „Předpětí“ se v tomto případě již nezobrazí. Pokud tuto funkci aktivujete, nechají se zatížení zobrazit obvyklým způsobem.
  • Odpověď

    Pro správné zkombinování plánovaného předpětí s ostatními zatěžovacími stavy zadejte vhodný zatěžovací stav a na příslušné pruty vneste zatížení tahem. Toto zatížení tahem může být například

    • záporné teplotní zatížení Tc rovnoměrně rozdělené po průřezu,
    • záporná změna délky ε,
    • záporný podélný posun Δl,
    • kladné počáteční předpětí V nebo
    • kladné konečné předpětí V pouze v programu RFEM.

    Zadání pomocí podélného posunu je nejsrozumitelnějším zadáním, protože posun lze přímo změřit na napínáku tahového prutu.

  • Odpověď

    Pro nalezení počátečního tvaru (form-finding) je v první řadě důležité definovat předpětí pro membránu a také případná okrajová lana. Kotvení nemusí být předpjatá.

    Kotvení lze v modelu uvažovat jako tahové pruty s počáteční délkou (viz obrázek). Při výpočtu se pak na základě předpětí membrány a okrajových lan stanoví zatížení pro kotvení.

  • Odpověď

    Předpětí lan má rozhodující vliv na chování konstrukce. Proto je třeba ho zohlednit i při dynamické analýze.


    Ve stavech vlastního kmitání nabízí modul možnost zohlednit úpravu tuhosti na základě určitého zatěžovacího stavu. Tato volba umožňuje upravit geometrickou matici tuhosti pro stanovení vlastních čísel. Abychom se vyhnuli zkreslení výsledků, případně zohlednění nežádoucích účinků, musí příslušný zatěžovací stav obsahovat výlučně předpětí a žádná jiná zatížení.


    Pokud chceme provést časovou analýzu, je třeba se ujistit, že se při implicitní Newmarkově metodě či explicitní metodě nebude vycházet z případů vlastního kmitání, což znamená, že je třeba zadat parametry výpočtu přímo v dynamickém zatěžovacím stavu. I zde se tak musí zohlednit předpětí. K tomuto účelu máme k dispozici funkci „Ustálený stav“. Tato volba slouží k zohlednění změn tuhosti vlivem předpětí.


    Daným tématem se zabývá tento zajímavý odborný příspěvek.

  • Odpověď

    Proces form-findingu v programu RFEM zohledňuje vždy všechna data modelu. Při form-findingu pružné nosné prvky na membráně reagují deformacemi ve směru působícího tahového napětí na membráně. Integrální proces předává předpjatý model dále pro následný výpočet, pokud jsou síly všech deformovaných prvků v rovnováze s geometrií membrány vystavené zadanému předpětí.


    Obr. 01 - Form-finding s deformovanou nosnou konstrukcí

    Pomocí definice podpory s nelinearitou "Pouze pro fázi form-finding" (také nazývanou podpora form-findingu) na okrajích membrány lze ovšem použít k redukci poddajnosti nosné konstrukce pro čistý form-finding.


    V tomto případě v procesu form-findingu vznikne tvar, jehož předpětí je v rovnováze se stanovenými podporovými silami pro form-finding a ostatními okrajovými reakcemi.


    Pro statické výpočty všech dalších zatěžovacích stavů a kombinací zatížení se form-finding podpory deaktivují a příslušné podporové síly se použijí pro dosažení globálního rovnovážného stavu na celém modelu.

    Při odstranění podpor reaguje membrána při následných posouzeních (ZS a KZ) s poddajnou nosnou konstrukcí. Bez přídavného zatížení je reakce podobná relaxaci se současnou redukcí předpětí.




  • Odpověď

    Form-finding táhne plochy k sobě navzájem, protože se definované předpětí nesetkává ve stejném úhlu na hraniční linii mezi oběma membránami a následkem toho dotčené uzly sítě KP tedy nejsou v rovnováze s okrajovými podmínkami. Zde se uzly sítě KP membránových ploch pohybují ve směru zbývajících výslednic, dokud proces form-findingu nenajde řešení v rámci dané tolerance. Protože je toto řešení obvykle dostupné pouze s velkým posunem uzlů sítě KP v prostoru, zdá se, že plochy přiřazené k uzlům sítě do sebe "splývají".

    Toto chování je výsledkem nepříznivého uspořádání sítě KP ve spojení se singulárním rozdělením membránových sil. V takovém případě je nutné předpětí upravit pro dosažení rovnováhy, nebo na mezní situaci vytvořit prvek pro přenos sil z nerovnováhy.


  • Odpověď

    Form-finding s předpětím je možné aktivovat v základních údajích plochy pomocí tlačítka "Upravit parametry tuhosti".


    Záložka "Form-finding" je viditelná prostřednictvím aktivace přídavného modulu RF-FORM-FINDING (v základních údajích pro model) pro plochy, které mají některý z následujících typů tuhosti:

    1. standardní,
    2. ortotropní,
    3. membrána,
    4. membrána - ortotropní.

    Obecně program automaticky aktivuje form-finding se standardním předpětím u ploch s typem tuhosti "Membrána" a "Membrána - Ortotropní".

  • Odpověď

    Proces form-findingu v programu RFEM hledá tvar, který je v rovnováze s okrajovými podmínkami pro pruty v závislosti na definovaných parametrech pro sílu nebo geometrii a pro plochy v závislosti na definovaných parametrech pro sílu.

    Pokud se vedle těchto údajů pro form-finding vztahujících se k prvkům objevují ještě další silové vlivy jako např. vlastní tíha prvků nebo tíha spojení uzlů lan, je nutné tato zatížení definovat v přídavném zatěžovacím stavu pomocí kategorie účinků "Form-finding".

    Proces form-findingu rozpozná tyto speciální zatěžovací stavy podle kategorie účinků a při výpočtu se kromě specifikací souvisejících s prvkem použijí také všechna zatížení ze všech zatěžovacích stavů s kategorií účinků "Form-finding" pro hledání tvaru.

    Protože jsou v procesu hledání tvaru zatížení aplikována na modelu v zatěžovacích stavech s kategorií účinků "Form-finding", není separátní analýza těchto zatěžovacích stavů důležitá. Tyto zatěžovací stavy se používají pouze jako vstupy pro proces form-findingu.
  • Odpověď

    Funkce "Postupné zvyšování zatížení" u zatěžovacích stavů a kombinací zatížení může postupně zvyšovat přiřazenou úroveň zatížení a pro každý přírůstek zatížení hledat rovnováhu. Referenční úroveň "Přírůstek zatížení 1,0 = 100% definovaného zatížení" je definované zatížení pro zatěžovací stavy a pro kombinace zatížení je to kombinace zatěžovacích stavů upravená pomocí dílčích součinitelů spolehlivosti. Nastavení detailů funkce definují počáteční přírůstek zatížení k0, velikost přírůstku zatížení Δk, zjemnění posledního přírůstku zatížení, kritérium přerušení a statickou situaci počátečního zatížení.
    Definováním počátečního přírůstku zatížení k0 se stanovuje počátek procesu. Toto zadání je nezávislé na zadání čistého zatěžovacího stavu a kombinace zatížení a může být větší nebo menší než 1,0. V rámci pravidelného výpočtu program vždy zobrazí všechny výsledky na základě přírůstku zatížení 1,0 a provede dodatečné posouzení možných přírůstků zatížení aktivací funkce "Postupné zvyšování zatížení".

    Přírůstek zatížení Δk je inkrement pro postupně se zvyšující zatížování. S každou procesní smyčkou program zvyšuje analyzované zatížení přidáním přírůstku k dříve analyzovanému přírůstku zatížení. Přírůstek je konstantní, dokud není dosaženo kritéria přerušení.

    Kvůli konstantní velikosti přírůstků nelze pro kritérium přerušení stanovit přesný součinitel zatížení. Nakonec program zobrazí přibližný součinitel zatížení na základě posledního přírůstku zatížení, při kterém lze pro model najít rovnováhu. Po výpočtu se součinitel zatížení zobrazí v tabulce "4.0 Výsledky - souhrn" pod příslušnou zatěžovací situací. Při zadání zjemnění posledního přírůstku zatížení se po dosažení kritéria přerušení podělí počáteční přírůstek Δk hodnotou zjemnění a proces znovu opakuje od posledního provedeného přírůstku zatížení až do dalšího přerušení. Menší přírůstek vede k přesnějšímu součiniteli zatížení.

    Kritériem přerušení procesu je v podstatě bod, v němž program již nenajde rovnováhu pro působící zatížení (podle teorie druhého řádu). Přerušení lze navíc specifikovat aktivací maximální deformace v určitém uzlu.

    Vzhledem k tomu, že ve skutečnosti určité složky sil zůstávají konstantní nezávisle na účinku (např. vlastní tíha, předpětí atd.), nabízí nastavení detailů možnost použít pro postupně se zvyšující zatížení pevnou složku zatížení. Pevným zatížením může být buď zatěžovací stav, nebo kombinace zatížení. Tato složka zatížení je nezávislá na zatížení, které má být zvýšeno, a v procesu je jednoduše přičtena k proměnné složce.

    Pokud jsou kromě konečného součinitele zatížení také zajímavé mezivýsledky platných zatěžovacích stupňů, lze pro zatěžovací stavy a kombinace zatížení použít možnost "Uložit výsledky přírůstků zatížení" pro jejich zobrazení. Pro zobrazení jsou k dispozici příslušné možnosti v okně panelu a ve výsledkových tabulkách.

    V programu RSTAB je aktivace pro uložení mezivýsledků spojena s přídavným modulem RSBUCK a v programu RFEM je aktivace postupného zvyšování zatížení spojena s přídavným modulem RF-STABILITY. V těchto případech je třeba kromě licence pro hlavní program mít také licenci k příslušnému přídavnému modulu.

1 - 10 z 18

Kontakt

Kontakt

Nenalezli jste odpověď na Vaši otázku?
Kontaktujte prosím naši bezplatnou podporu e-mailem, na chatu nebo na fóru, případně nám zašlete Váš dotaz prostřednictvím online formuláře.

+420 227 203 203

info@dlubal.cz

První kroky

První kroky

Nabízíme užitečné rady a tipy pro usnadnění Vašich začátků s hlavními programy RFEM a RSTAB.

Simulace větru a generování zatížení větrem

Samostatný program RWIND Simulation slouží k simulaci obtékání jednoduchých i složitých konstrukcí vzdušným proudem v digitálním větrném tunelu.

Vygenerovaná zatížení větrem, která na dané objekty působí, lze importovat do programu RFEM nebo RSTAB.

Zdaleka nejlepší technická podpora

„"Děkuji za užitečné informace."

Rád bych složil kompliment vašemu týmu technické podpory. Vždy jsem mile překvapen, s jakou rychlostí a profesionalitou zodpovídáte dotazy. V oblasti statiky a konstrukce jsem použil mnoho programů k podpoře v oblasti statiky, ale podpora je zdaleka nejlepší. ““