Nelinearita prutu

Termín

Nelinearita prutu je vlastnost prutových prvků, která se zohledňuje při numerické pevnostní a deformační analýze.

Bez další specifikace se při těchto výpočtech uvažuje lineárně-pružné chování prutových prvků v rámci přiřazených stupních volnosti v posunu či otáčení. V zásadě toto chování popisuje Hookův zákon: Deformace u materiálu je přímo úměrná působícímu zatížení F, respektive mezi přetvořením Δl a působící silou F existuje lineární vztah.

Ve skutečnosti se nechovají všechny prvky lineárně-pružně. Například štíhlý prut kruhového průřezu je schopen přenášet více tah než tlak. Tuto zvláštnost můžeme modelovat a zohlednit při numerickém výpočtu jako nelinearitu prutu. V daném případě je přetvoření prutu v důsledku předčasného stabilitního selhání (vybočení) v tlaku v nelineárním vztahu k působící síle.

Rozeznáváme různé typy nelinearity prutu. Obvykle nezáleží na veličinách v lineárním vztahu, ale na konečném vlivu na prvky při výpočtu.

Typické nelinearity prutu

  • Neúčinnost při tahu
  • Tečení při dosažení plastické únosnosti
  • Pevnost od určité deformace u

Zadání v programech RFEM a RSTAB

Nelinearity prutu lze v programech RFEM a RSTAB zadávat graficky z hlavní nabídky „Vložit“ → „Údaje o modelu“ → „Nelinearity prutů“ → „Dialog...“ nebo ručně z místní nabídky navigátoru dat, případně také v příslušné tabulce.

Klíčová slova

nelineární neúčinnost prokluz kolaps

Literatura

[1]   Werkle, H. (2008). Finite Elemente in der Baustatik (3rd ed.). Wiesbaden: Vieweg & Sohn.

Odkazy