Pokud dvě příčně zatížená tělesa přenášejí v místě kontaktu tlakovou sílu, je třeba vždy zohlednit statické tření. Tato tlaková síla mění smykovou únosnost v kontaktním místě.
Vztah mezi silami se popisuje následovně:
| FRmax | maximální třecí síla |
| μ0 | součinitel přilnavosti |
| FN | normálová síla kolmá na základnu |
Vzhledem k tomu, že smyk mezi dvěma prvky ovlivňuje přenos sil v celém modelu, lze v programu RFEM a RSTAB zohlednit třecí vazby při zadání podpor, kloubů a uvolnění. Dochází tak k simulaci tření při automatickém iteračním výpočtu, kdy se po každé iteraci ověří podmínka tření a provedou se příslušná opatření pro dodržení zákonitostí. Funkce byla vytvořena tak, aby uživatel přímo určil stupně volnosti vazby, směr působení třecí síly i směr tlakové síly.
Součinitel tření μ lze pak stanovit v detailním nastavení.
V případě, že je statické tření překročeno, dochází k takzvanému uklouznutí. To znamená, že pokud je na stupni volnosti s definovaným třením síla větší, než je stanovená mezní třecí síla, přenáší vazba pouze stanovenou třecí sílu a následně reaguje volnou přetvárností.
Databáze znalostí
Dlubal_KohlA_]_LI.jpg?mw=350&hash=ee8d38f1c4853d80307fa156c159b5e78a3fdca9)
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)