Účinky
Posouzení na únavu se obecně požaduje pouze pro ty části jeřábové dráhy, které jsou namáhány rozkmitem napětí od svislého zatížení jeřáby ([2], kap. 9.1 (3)). V příslušné poznámce v normě je dále uvedeno, že rozkmity napětí od vodorovných zatížení jeřáby jsou obyčejně zanedbatelné. Zohlednit by se měly ovšem při posouzení spojů a v případě často opakovaných zatížení zrychlením a brzděním. Uvažovat se tak budou pouze svislá kolová zatížení, která je třeba v souladu s [3], kap. 2.12.1 (7) upravit příslušnými dynamickými součiniteli.
Dynamické součinitele pro úpravu svislých kolových zatížení:
φfat,1 = (1 + φ1) / 2
φfat,2 = (1 + φ2) / 2
Napětí od kolových zatížení
Na rozdíl od posouzení v mezním stavu únosnosti se napětí při posouzení na únavu vztahují k ramenům úhlu posuzovaného svaru. Uvažovat se mají napětí σ od kolového zatížení a také lokální a globální smyková napětí od posouvající síly [4], kap. 5 (6).
Zvláštností posouzení svarů na únavu podle [2] je zohlednění excentrického působení kolového zatížení, které odpovídá ¼ šířky hlavy kolejnice, od kategorie spektra zatížení jeřábu S3 ([2], kap. 9.3.3 (1)). Pokud tedy jeřáb na jeřábové dráze vykazuje kategorii spektra zatížení ≥ S3, musí se vypočítat lokální napětí od kolových zatížení na horní pásnici včetně podílu z excentrického kolového zatížení. V [1] se uvádí jednoduchý model pro výpočet zvýšeného kolového zatížení.
Pro výpočet smykových napětí se může lokální smykové napětí podle [2], kap. 5.7.2 (1) uvažovat jako 20 % svislého napětí od kolového zatížení. Dále je třeba uvažovat globální smyková napětí plynoucí z rozdílu v posouvající síle při přejezdu jeřábu ∆V.
Jak při výpočtu napětí od kolových zatížení tak při stanovení průřezových veličin lze uvažovat opotřebení kolejnice odpovídající 12,5 % její jmenovité výšky podle [2], kap. 5.6.2 (3). Účinná délka působiště zatížení se vypočítá obdobně jako při posouzení mezního stavu únosnosti.
Posouzení v mezním stavu únavy
Při posouzení na únavu se vychází z rozkmitů napětí určených při statickém výpočtu. Rozkmity napětí od globálního namáhání se vypočítají následovně:
∆σ = σmax - σmin
∆τ = τ max - τmin
Pro lokální namáhání odpovídají rozkmity napětí maximálním hodnotám, minimální hodnoty jsou totiž rovny nule.
Ekvivalentní rozkmity napětí
Úkolem je převést víceúrovňové spektrum napětí na jednoúrovňové spektrum se stejným poškozením a vypočítat ekvivalentní rozkmity napětí vztažené na 2 ∙ 106 cyklů.
Za použití normovaných křivek únavové pevnosti (stoupání m = 3 u podélných napětí a m = 5 u smykových napětí) a maximálního počtu pracovních cyklů v závislosti na kategorii spektra zatížení podle [3], tab. 2.11 lze odvodit následující rovnice.
Výpočet ekvivalentních rozkmitů napětí:
Podle zvolené křivky únavové pevnosti lze vytvořit následující grafické znázornění:
Na základě posuzovaného konstrukčního detailu, v tomto případě svaru, a s ním spojené kategorie detailu (∆σc a ∆τc) lze nyní provést závěrečné posouzení. Konstrukční detaily se uvádí ve [4], tab. 8.1 - 8.10, obzvlášť pak tabulka 8.10 obsahuje některé detaily nosníků jeřábové dráhy.
Dílčí součinitele spolehlivosti závisí na plánovaném intervalu kontrol a údržby a vyplývají ze [4], tab. 3.1 a případně německé přílohy k [2], tab. NA.3:
Interakce se podle [4], kap. 5 (6) u posouzení svarů neuvažuje.
Dlubal_KohlA_]_LI.jpg?mw=350&hash=21d94ec9a723c608496e9e95a21bb1309ab5067a)
.png?mw=350&hash=2b12ead9717e0abbf1c0c14bba66b0a2adcaed73)
DIN EN 1993-6/NA:2010-12 (Německo) 
NBN EN 1993-6/ANB:2011-03 (Belgie) 
SFS EN 1993-6/NA:2010-03 (Finsko) 
NF EN 1993-6/NA:2011-12 (Francie) 
UNI EN 1993-6/NA:2011-02 (Itálie) 
LST EN 1993-6/NA:2010-12 (Litva) 
NEN EN 1993-6/NB:2012-05 (Nizozemsko) 
NS EN 1993-6/NA:2010-01 (Norsko) 
SS EN 1993-6/NA:2011-04 (Švédsko) 
ČSN EN 1993-6/NA:2010-03 (Česká republika) 
BS EN 1993-6/NA:2009-11 (Velká Británie) 
CYS EN 1993-6/NA:2009-03 (Kypr) 
.jpg?mw=350&hash=91f398b559b26a6ac36fd7ecdf5e395e7b9b856d)
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
