K dispozici jsou dvě možnosti: automatický výběr časového kroku a manuální výběr. Zvláště u modelů s nelinearitami se doporučuje vždy zvolit časový krok ručně, protože automatické stanovení probíhá pouze na základě zadaných akcelerogramů resp. časových diagramů. Za tímto účelem by měla být provedena studie konvergence časových kroků, která porovnává dobu výpočtu a přesnost.
Časový krok, který je třeba vybrat, závisí na mnoha faktorech, mezi které patří budicí frekvence buzení, frekvence a velikost konstrukce a také stupeň nelinearity. Proto se nelze obecně vyjádřit k velikosti časového kroku.
Pro dosažení dostatečné přesnosti je třeba rozhodující periodu T = 1/f rozdělit na přibližně 20 kroků, tzn. časový krok Δt zvolit následovně:
$\mathrm{Δt}\;<\frac{\mathrm T}{20}\;=\;\frac1{20\mathrm f}\;=\;\frac{\mathrm\pi}{10\mathrm\omega\;}$
Pro dočasně definovaná buzení jako jsou akcelerogramy nebo časové diagramy by měl nejkratší časový úsek rozdělen do 7 kroků:
$\mathrm{Δt}\;=\;\frac{\mathrm{Min}\left\{{\mathrm t}_{\mathrm i+1}\right.-\;{\mathrm t}_{\mathrm i}\}\;}7$
Nezávisle na výpočtu se časové kroky zadávají pro uložení výsledků.
