Odpověď:
Pro sedlové střechy se sklonem > 5° je třeba oblasti střechy F, G, H, I a J rozdělit zvlášť podle návětrné a závětrné strany. Pro směr větru 0° (vítr v podélném směru) je třeba zohlednit kladné i záporné aerodynamické součinitele při sklonu střechy až 45°.
V těchto případech tak vzniknou pro každou uvažovanou stranu budovy celkem 4 možné kombinace větru (viz Obrázek 1).
Pro směr proudění 90° (vítr na straně štítu) naproti tomu neexistují kladné součinitele vnějšího tlaku. Pro budovu se sklonem střechy 45° by tak bylo získáno 10 možných stavů zatížení větrem (0° = 4 · 2; 90° = 1 · 2).
ZS w+:
Používají se pouze kladné (tlak) aerodynamické součinitele na každou oblast střechy.
ZS w-:
Používají se pouze záporné (sání) aerodynamické součinitele pro každou oblast střechy.
ZS w-/+:
Používají se záporné (sání) aerodynamické součinitele na návětrné straně a kladné (tlak) součinitele na závětrné straně střechy.
ZS w+/-:
Používají se kladné (tlak) aerodynamické součinitele na návětrné straně a záporné (sání) součinitele na závětrné straně střechy.
Pokud jsou pro polohu zatížení např. pouze záporné součinitele, působí na plochu střechy také pouze záporná zatížení. Následkem toho zde není tlak → proto jsou tyto hodnoty nastaveny na 0. Pro zatěžovací stav, který obsahuje pouze hodnoty velikosti 0, je možné při generování zrušit výběr.
To je možné např. u výše uvedeného pro ZS w+ se směrem větru 90° (vítr na straně štítu) a sklonem střechy > 15°.
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
