Neboť zatěžovací stavy zpravidla obsahují charakteristické zatížení bez dílčích součinitelů spolehlivosti, musí být zatěžovací stavy v kombinaci zatížení vynásobeny určitými dílčími součiniteli spolehlivosti podle příslušné návrhové situace.
Příklad: 1,35 x ZS1 „Vlastní tíha“ + 1,5 x ZS2 „Užitné zatížení“
Standardně se při přebírání zatěžovacího stavu přebírají automaticky podle kategorie hlavní dílčí součinitele spolehlivosti. Pro kategorie zatěžovacích stavů podle evropské normy EN 1990 pro kombinace se například použijí následující hodnoty:
- 1,35 pro stálé zatěžovací stavy (vlastní tíha)
- 1,5 pro proměnné zatěžovací stavy (vítr, sníh, užitné zatížení, teplota)
- 1,0 pro zvláštní zatěžovací stavy (předpětí, mimořádné, seizmicita, imperfekce)
Pro případ, že by v kombinaci zatížení neměly vystupovat žádné dílčí součinitele spolehlivosti, je zde tlačítko [1,0]. Po aktivaci této funkce se výše uvedené automatické nastavení vypne a zatěžovací stavy jsou převzaty se součiniteli spolehlivosti 1,0.
Možné je zadat dílčí součinitele spolehlivosti i ručně a v nastavení podle normy vždy přepsat výše popsaná přednastavená zadání novou hodnotou.
