44 Výsledky
Zobrazit výsledky:
Seřadit podle:
- 001819
- Dimenzování
- Posouzení hliníkových konstrukcí pro RFEM 6
-
- Posouzení hliníkových konstrukcí pro RSTAB 9
- Posouzení železobetonových konstrukcí pro RFEM 6
- Posouzení železobetonových konstrukcí pro RSTAB 9
- Posouzení ocelových konstrukcí pro RFEM 6
- Posouzení ocelových konstrukcí pro RSTAB 9
- Posouzení dřevěných konstrukcí pro RFEM 6
- Posouzení dřevěných konstrukcí pro RSTAB 9
- Betonové konstrukce
- Ocelové konstrukce
- Dřevěné konstrukce
- Statické konstrukce
- Eurocode 0
- Eurocode 2
- Eurocode 3
- Eurocode 5
- Eurocode 9
- ADM
- ANSI/AISC 360
Pro použitelnost konstrukce nesmí deformace překročit určité mezní hodnoty. Příklad ukazuje, jak lze posoudit průhyb prutů pomocí addonů pro posouzení.
Okrajové podmínky prutu mají rozhodující vliv na pružný kritický moment při klopení Mcr. Program používá pro výpočet rovinný model se čtyřmi stupni volnosti. Příslušné součinitele kz a kw lze pro normované průřezy jednotlivě stanovit. Tak lze popsat stupně volnosti, které jsou k dispozici na obou koncích prutu na základě podporových podmínek.
Pokud se zadá parametrický průřez do databáze pomocí jeho rozměrů, pak se geometrické vlastnosti zakódují do označení průřezu, například „TO 200/100/10/10/10/10“.
Posouzení železobetonu v požární situaci se provádí zjednodušenou metodou podle EN 1992-1-2, čl. 4.2. Používá se „zónová metoda“ popsaná v příloze B.2: Průřez je rozdělen do několika paralelních oblastí stejné tloušťky a stanovuje se jejich pevnost v tlaku v závislosti na teplotě. Sníženou únosnost při účincích požáru tak představuje redukovaný průřez konstrukčních prvků se sníženou pevností.
Přídavný modul RF-STABILITY stanovuje součinitele kritického zatížení, vzpěrné délky a vlastní tvary RFEM modelů. Stabilitní analýzu lze provádět různými metodami vlastních čísel, které mají své výhody v závislosti na konfiguraci systému a počítače.
Obecné tenkostěnné průřezy mají často nesymetrickou geometrii. Die Hauptachsen solcher Profile liegen dann nicht parallel zu den horizontal und vertikal ausgerichteten Achsen Y und Z. Bei der Ermittlung der Querschnittswerte wird neben den hauptachsenbezogenen Trägheitsmomenten der Winkel α zwischen der Schwerpunktachse y und der Hauptachse u bestimmt.
Průřezové programy SHAPE-THIN a SHAPE-MASSIVE jsou vhodné pro stanovení průřezových charakteristik běžných tenkostěnných nebo silnostěnných průřezů. Tyto průřezové charakteristiky jsou k dispozici také pro další posouzení v programech RSTAB a RFEM.
Řezy jsou vynikajícím způsobem, jak srozumitelně zobrazit a vyhodnotit výsledky. V dialozích pro řezy v programech RFEM a RSTAB je možné zobrazit několik typů výsledků současně.
V programu RFEM se plochy automaticky spojují, pokud mají společné hraniční linie. Když leží definiční linie jedné plochy na jiné ploše, je automaticky integrována do této plochy, pokud se jedná o rovinnou plochu. V případě zobecnělých čtyřúhelníkových ploch by však automatická detekce objektů byla poměrně složitá. Proto je příslušná funkce blokována. Integrované objekty je třeba zadat ručně.
V programech RFEM, RSTAB a SHAPE-THIN lze vytvářet uživatelské tiskové šablony ("Předlohy protokolu") a záhlaví ("Záhlaví protokolu"). Tyto předlohy lze také přenést na jiné počítače a použít je tam.
Velikost zobrazení vektorů zatížení lze rychle upravit v místní nabídce zatížení: Klikněte pravým tlačítkem myši na symbol zatížení a v nabídce vyberte možnost „Zvětšit velikost“ nebo „Zmenšit velikost“.
Modely a zatížení lze definovat nejen graficky nebo v tabulkách, ale lze je také definovat parametry (viz manuál). Pomocí parametrického zadání lze také přistupovat k buňkám určitých tabulek programu. Tímto způsobem je například možné spojit parametr zatížení s parametrem dat modelu. Odkaz se zapisuje znakem $.
Při aktualizaci v rámci řady verzí (například RFEM 5.01.01 na 5.01.02) se staré programové soubory smažou a nahradí novými. Data z projektů zůstanou samozřejmě zachována. Při aktualizaci na následující řadu verzí (například RFEM 5.02.01) se nová verze nainstaluje paralelně. Programové soubory jsou umístěny v různých adresářích, takže předchozí verze je stále k dispozici.
V programech RFEM a RSTAB je možné analyzovat pruty s proměnným průřezem, které se mohou skládat z libovolně definovaných průřezů z programu SHAPE‑THIN. Pro stanovení vnitřních sil a deformací se průřezové charakteristiky interpolují.
Pomocí přídavného modulu RF‑/HSS můžeme posuzovat spoje ve styčnících dutých průřezů. RF-/HSS provádí posouzení mezního stavu únosnosti podle EN 1993-1-8:2005.
Napětí v průřezu prutu se počítají v takzvaných napěťových bodech. Tyto body se stanoví na takových místech v průřezu, kde může napětí v materiálu vykazovat extrémní hodnoty s ohledem na druhy zatížení.
U kloubů na konci prutu lze v programu RFEM i RSTAB definovat nelineární vlastnosti. Kromě diagramů účinnosti a závislostí deformací na síle existuje také jednoduchá možnost použít jako kritérium účinnosti kloubu znaménko nebo mezní hodnoty vnitřních sil. Tímto způsobem lze předepsat, které vnitřní síly se na konci prutu přenášejí.
Pokud výpočet modelu prutu analýzou druhého řádu končí chybovým hlášením, bývají často příčinou této nestability vypadlé tahové pruty: Jestliže v některém výpočetním kroku působí v tahovém prutu tlakové síly, tento prut se v následujících iteracích nezohlední. Model se tak může stát nestabilním.
Programy RFEM, RSTAB a SHAPE-THIN jsou lokalizovány do jedenácti jazyků. Všechny jazyky jsou k dispozici zdarma. Jazyk rozhraní programu lze nastavit v nabídce "Nastavení" → "Možnosti programu".
V průřezech vytvořených v programu SHAPE -THIN lze otvory, jako například díry pro šrouby, modelovat pomocí prvků s nulovou tloušťkou. Program nabízí dvě možnosti výpočtu smykových napětí v oblasti těchto nulových prvků.
Při modelování prutových konstrukcí nabízejí programy RSTAB a RFEM různé možnosti pro nastavení přenosu vnitřních sil ve styčných bodech. Zaprvé lze zadáním typu prutu stanovit, zda mají na připojené pruty působit pouze síly nebo také momenty. Zadruhé lze z přenosu vyloučit určité vnitřní síly pomocí kloubů. Zvláštní případ představují nůžkové klouby, které umožňují realisticky modelovat například střešní konstrukce.
Pružné deformace konstrukčního prvku vlivem zatížení vycházejí z Hookova zákona, který popisuje lineární vztah mezi napětím a přetvořením. Jsou vratné: Po odlehčení se konstrukční prvek vrací do původního tvaru. Plastické deformace ovšem vedou k nevratným změnám tvaru. Plastická přetvoření jsou zpravidla podstatně větší než pružné deformace. Při plastickém namáhání tažných materiálů, jakým je ocel, dochází k jejich zplastizování, při němž je nárůst deformace doprovázen zpevněním. Vedou k trvalým deformacím - a v extrémních případech k porušení konstrukčního prvku.
Posouzení ocelových prvků válcovaných za studena se řídí normou EN 1993-1-3. Typickými tvary průřezů tvarovaných za studena jsou průřezy U, C, Z, kloboukové průřezy nebo Sigma profily. Vyrábějí se z tenkostěnných plechů válcováním nebo lisováním. Při posouzení na mezní stav únosnosti je třeba zajistit, aby vlivem lokálních příčných sil nedocházelo k drcení, borcení nebo vyboulení stojiny průřezů. Tyto efekty mohou nastat nejen vlivem lokálních příčných sil přenášených z pásnice do stojiny, ale i vlivem podporových reakcí v podepřených bodech. Norma EN 1993-1-3 v článku 6.1.7 podrobně upravuje, jak se má stanovit lokální příčná únosnost stojiny Rw,Rd.
Při výpočtu modelu plochy se vnitřní síly stanoví zvlášť pro každý konečný prvek. Protože výsledky pro jednotlivé prvky obvykle mají nespojitý průběh, provádí RFEM tzv. vyhlazení vnitřních sil, které zohledňuje vliv okolních prvků. Tímto postupem se nespojité rozdělení vnitřních sil upraví. Vyhodnocení výsledků je tak jasnější a snazší.
Při posouzení ocelového průřezu podle Eurokódu 3 je rozhodující jeho přiřazení do jedné ze čtyř tříd průřezů. Třídy 1 a 2 umožňují plastické posouzení, pro třídy 3 a 4 je přípustné pouze pružné posouzení. Kromě únosnosti průřezu je třeba posoudit také dostatečnou stabilitu konstrukčního prvku.
Výpočet v programu RFEM probíhá obvykle v několika výpočetních krocích, v takzvaných iteracích. Lze tak zohlednit zvláštní vlastnosti modelu, jako například objekty s nelineárním chováním. Zadruhé lze iteračním výpočtem postihnout nelineární účinky v důsledku deformačních změn a úprav vnitřních sil při analýze druhého řádu nebo v případě zohlednění velkých deformací (teorie lan). U složitých modelů obvykle nestačí provést geometricky lineární výpočet.
V tomto příspěvku popíšeme, jak lze vytvořit stropní desku jako 2D model v programu RFEM a její zatížení uvažovat podle Eurokódu 1. Zatěžovací stavy se budou skládat do kombinací podle Eurokódu 0 a následně se provede jejich lineární výpočet. V přídavném modulu RF-CONCRETE Surfaces se při posouzení stropní desky na ohyb bude postupovat podle Eurokódu 2. V oblastech, které nevykrývá základní vyztužení sítěmi, se použijí výztužné ocelové pruty.
Příhradové stožáry představují typické příklady použití u ocelových konstrukcí. Příkladem těchto specifických příhradových konstrukcí mohou být telekomunikační stožáry či stožáry elektrického vedení, sloupy větrných elektráren a lanovek nebo lešení. Modelovat lze v programech RFEM a RSTAB tak, že se zadávají jednotlivé prvky stožáru. Při tom lze využít různé funkce kopírování a možnosti parametrického zadání. Tento postup bývá zpravidla časově náročný. Pohodlněji lze modelovat prostřednictvím přednastavených bloků z Katalogu bloků, které se ukládají automaticky při instalaci programu. Při generování nejrůznějších stožárových konstrukcí lze využít jako parametrizované prvky například stožárové segmenty, plošiny, anténové držáky nebo kabelové šachty.
Při posouzení železobetonových prvků podle EN 1992‑1‑1 [1] lze zvolit nelineární výpočet vnitřních sil pro mezní stav únosnosti a použitelnosti. Při stanovení vnitřních sil a deformací se přitom zohledňují nelineární vztahy mezi vnitřními silami a deformacemi. Při výpočtu napětí a protažení ve stavu porušeném trhlinami jsou zpravidla výsledné průhyby výrazně větší než lineárně spočítané hodnoty.
V nabídce programů společnosti Dlubal Software najdeme řadu přídavných modulů, které umožňují posoudit spoje v ocelových a dřevěných konstrukcích. Přídavný modul RF‑/JOINTS Steel - Column Base slouží k posouzení patek kloubově uložených nebo vetknutých ocelových sloupů. Rozhodující úlohu pro hospodárný a bezpečný návrh patky sloupu má výběr upevnění, geometrie základu a materiálů.