Verifikační příklady

V aktuálním validačním příkladu vyšetřujeme součinitel tlaku větru (Cp) jak pro hlavní konstrukční prvky (C_p,ave ), tak pro vedlejší konstrukční prvky, jako jsou opláštění nebo fasádní systémy (C_p,local ) podle NBC 2020 {%/#Viz [1]]] a Databáze japonských větrných tunelů pro nízkopodlažní budovu se sklonem 45 stupňů. Doporučené nastavení pro trojrozměrnou plochou střechu s ostrými okapy popíšeme v další části.

V tomto příkladu se smyk na rozhraní mezi betonem litým v různých okamžicích a příslušnou výztuží stanoví podle DIN EN 1992-1-1. Výsledky získané v programu RFEM 6 budou porovnány s následujícím ručním výpočtem.

Železobetonový nosník je navržen jako nosník o dvou polích s konzolou. Průřez se mění po délce konzoly (průřez s náběhem). Spočítají se vnitřní síly, nutná podélná a smyková výztuž pro mezní stav únosnosti.

Konstrukce tvořená nosníky profilu I je na levém konci vetknutá a na pravém podepřená posuvnou kloubovou podporou. Konstrukce se skládá ze dvou segmentů. Vlastní tíha se v tomto příkladu nezohledňuje. Stanoví se maximální průhyb konstrukce u_z,max, ohybový moment M_y na pevném konci, natočení &svarphi;_2,y segmentu 2 a reakční sílu R_Bz pomocí geometricky lineární analýzy a analýzy druhého řádu. Verifikační příklad vychází z příkladu, který představili Gensichen a Lumpe.

Konstrukce z I-profilu je na obou koncích podepřena odpruženými kluznými podporami a zatížena příčnými silami. Vlastní tíha je v tomto příkladu zanedbána. Určete průhyb konstrukce, ohybový moment, normálovou sílu v daných zkušebních bodech a vodorovný průhyb pružinové podpory.

Rovinný příhradový vazník, který se skládá ze čtyř šikmých prutů a jednoho svislého prutu, je zatížen v horním uzlu svislou silou F_z a mimo rovinu silou F_y. Za předpokladu analýzy velkých deformací a zanedbání vlastní tíhy stanovte normálové síly prutů a posun horního uzlu u_y mimo rovinu. Verifikační příklad vychází z příkladu, který představili Gensichen a Lumpe.

Nosník uložený na obou koncích je zatížen příčnou silou uprostřed. Při zanedbání vlastní tíhy a smykové tuhosti stanovte maximální průhyb, normálovou sílu a moment ve středu pole za předpokladu teorie druhého a třetího řádu. Verifikační příklad je založen na příkladu, který představili Gensichen a Lumpe (viz odkaz).

V aktuálním validačním příkladu zkoumáme hodnotu tlaku větru jak pro obecné statické posouzení (C_p,10 ), tak pro lokální statické posouzení, jako jsou opláštění nebo fasádní systémy (C_p,1 ) na základě EN 1991-1-4 pro plochou střechu, příklad { %/#Refer [1]]] a Databáze japonských větrných tunelů. Doporučené nastavení pro trojrozměrnou plochou střechu s ostrými okapy popíšeme v další části.

V našem aktuálním validačním příkladu vyšetřujeme součinitel tlaku větru (Cp) ploché střechy a stěn pomocí ASCE7-22 [1]. V sekci 28.3 (Zatížení větrem - hlavní zatížení od síly větru) a na obr. 28.3-1 (zatěžovací stav 1) je tabulka, která ukazuje hodnotu Cp pro různé sklony střechy.

Model je založen na příkladu 4 v [1]: Bodově podepřená deska.

Navrhuje se plochá deska administrativní budovy s lehkými stěnami citlivými na trhliny. Je třeba prozkoumat vnitřní, okrajové a rohové panely. Sloupy a plochá deska jsou spojeny monoliticky. Okrajové a rohové sloupy se umístí v jedné rovině s hranou desky. Osy sloupů tvoří čtvercový rastr. Jedná se o tuhý systém (budova vyztužená smykovými stěnami).

Administrativní budova má 5 podlaží s výškou podlaží 3.000 m. Předpokládané podmínky prostředí jsou definovány jako "uzavřené vnitřní prostory". Převážně se jedná o statické zatížení.

Tento příklad se zaměří na stanovení momentů na desce a potřebné výztuže nad sloupy při plném zatížení.