Databáze znalostí - Norma: Eurocode 5

Pro použitelnost konstrukce nesmí deformace překročit určité mezní hodnoty. Příklad ukazuje, jak lze posoudit průhyb prutů pomocí addonů pro posouzení.

Nová generace programů RFEM nabízí možnost provést posouzení stability sedlových prutů metodou náhradního prutu. Posouzení touto metodou lze provést, pokud jsou u nosníků s proměnným průřezem dodrženy požadavky normy DIN 1052, oddíl E8.4.2. V odborné literatuře je tato metoda převzata také pro Eurokód 5. V tomto příspěvku si ukážeme, jak použít metodu náhradního prutu u sedlového střešního nosníku.

V přídavných modulech RF-/TIMBER Pro, RF-/TIMBER AWC a RF-/TIMBER CSA je možné zohlednit výslednou deformaci prutu nebo sady prutů. Kromě lokálních směrů y a z máte k dispozici možnost "R". Tak může být porovnán celkový průhyb nosníku s mezní hodnotou zadanou v normě.

Pro přehledné zobrazení hodnot výsledků je možné použít různá nastavení. Některé uživatele například ruší bílé pozadí v textových bublinách. Pozadí můžete upravit v "Nastavení zobrazení" pomocí Průhlednosti a Barvy pozadí.

Kromě standardní metody za použití součinitele gama lze vytvořit poddajné spojení hybridního nosníku také jako prutový model.

Kromě výsledkových tabulek lze v přídavných modulech RF-/JOINTS a RF-/FRAME-JOINT Pro vytvořit 3D grafiku. Jedná se o reálné znázornění přípoje v daném měřítku.

Typ spoje „Pouze hlavní prut“ v přídavném modulu RF-/JOINTS Timber - Steel to Timber se může použít pro více než jeden připojený prut.

Pokud máme takový dřevěný spoj, jako je na obr. 01, lze uvažovat rotační tuhost spoje. Tu lze určit pomocí modulu prokluzu spojovacího prostředku a polárního momentu setrvačnosti spoje. Přitom se zanedbává plocha spojovacích prostředků.

S přídavným modulem RF‑/LIMITS je možné porovnávat únosnost prutů, konců prutů, uzlů, uzlových podpor a ploch (jen v programu RFEM) prostřednictvím definované mezní únosnosti. Dále je možné kontrolovat posunutí uzlů i rozměry průřezu. V tomto příkladu porovnáme síly v patce sloupu přístřešku pro auto s maximálními přípustnými silami danými výrobcem.

V přídavném modulu RF-/TIMBER Pro je možné provést analýzu kmitání známou z DIN 1052 pro posouzení podle EN 1995-1-1. V této analýze, při stálém a kvazistálém působení u ideálního prostého nosníku, průhyb nesmí překročit mezní hodnotu (6 mm podle DIN 1052). Pokud vezmeme v úvahu vztah mezi vlastní frekvencí a průhybem u prostého, kloubově uloženého nosníku zatíženého konstantním spojitým zatížením, je výsledkem pro 6 mm vlastní frekvence okolo 7,2 Hz.

U dřevěných konstrukcí se nosníky často skládají z několika dřevěných dílů. Jednotlivé díly jsou spojené lepidlem, hřebíky, vruty, kolíky nebo lícovanými šrouby. V případě spoje lepidlem je spoj třeba uvažovat jako tuhý. U spojů např. pomocí kolíkových spojovacích prostředků je spoj polotuhý a průřezové charakteristiky spojených dílů nelze plně aplikovat.

U relativně velkých nebo relativně malých ploch může dojít k tomu, že automaticky vytvořené hodnoty výsledků poměrově neodpovídají konstrukci. Die Ergebnisse werden bei großen Flächen entweder zu häufig erzeugt oder bei kleinen Flächen zu wenig.

V několika projektech jsou často zapotřebí stejné konstrukce, jako je například vaznice se sloupy a ztužidly. Rozměry je možné měnit přímo v programu RFEM případně RSTAB pomocí posouvání uzlů.

Program RX‑TIMBER vám nabízí možnost optimalizovat postranní podpory. S touto volbou stanoví program iterativně minimální nutnou délku postranní podpory proti klopení.

V článku Klopení dřevěných konstrukcí | Teorie přibližujeme teoretická východiska pro analytickou metodu stanovení kritického ohybového momentu M_crit, respektive kritického ohybového napětí σ_crit pro klopení ohybového nosníku. V následujícím příspěvku na příkladech ověříme analytické řešení výsledkem analýzy vlastních čísel.

V tomto příspěvku popíšeme posouzení panelů na bázi dřeva na základě generovaných vodorovných zatížení.

Štíhlé nosníky namáhané ohybem s velkým poměrem h/b, které jsou zatíženy rovnoběžně s vedlejší osou, jsou náchylné ke ztrátě stability. K tomu dochází v důsledku vybočení tlačené pásnice.

V tomto příspěvku si ukážeme, jaký vliv na půdorys může mít různá tuhost panelů na bázi dřeva.

V běžné literatuře se uvádějí vzorce pro ruční výpočet vnitřních sil nebo deformací obvykle bez ohledu na deformaci smykem. Obzvláště v dřevěných konstrukcích se tak často deformace vlivem smykové síly podceňují.

Panely na bázi dřeva se počítají na zjednodušených prutových nebo plošných systémech. V našem článku popíšeme, jak se stanoví požadovaná tuhost.

V zásadách navrhování konstrukcí se jako základní požadavky na konstrukci uvádí dostatečná únosnost, použitelnost a trvanlivost. Konstrukce musí být navrženy tak, aby nedošlo k jejich poškození v důsledku událostí, jako je například náraz vozidla.

K vyztužení dřevěných konstrukcí se obvykle používají panely na bázi dřeva. Pruty se přitom spojují s deskovými prvky (dřevotřískové desky, OSB desky). V několika článcích popíšeme základy těchto konstrukčních řešení a také jejich výpočet v programu RFEM. V našem prvním článku se budeme zabývat základním stanovením tuhostí a dále výpočtem.

Kromě stanovení zatížení je třeba zohlednit některé zvláštnosti spojené s kombinatorikou zatížení při posouzení dřevěných konstrukcí. Na rozdíl od ocelových konstrukcí, kde největší zatížení vyplývá ze všech nepříznivých účinků, u dřevěných konstrukcí závisí hodnoty pevnosti na době trvání zatížení a vlhkosti dřeva. Při posouzení mezního stavu použitelnosti je třeba zohlednit také speciální charakteristiky. V následujícím příspěvku se podíváme na to, jaký vliv mají na posouzení dřevěných prvků a jak je to možné v programech RSTAB a RFEM.

Statik má mnoho možností, jak posoudit polotuhý spřažený nosník. Liší se především ve způsobu modelování. Zatímco metoda za použití součinitele gama nabízí jednoduché modelování, je třeba v případě jiných postupů (například při uplatnění metody analogie smyku) počítat s náročnějším modelováním, které je ovšem vyváženo podstatně flexibilnějším použitím metody.

Modul RF-/JOINTS Timber - Timber to Timber umožňuje posoudit připojení vedlejších nosníků na hlavní nosníky. Výpočet sil ve vrutech si vysvětlíme na příkladu nosníku připojeného na torzně tuhý hlavní nosník.

Jako alternativu k metodě náhradního prutu se v tomto příspěvku podíváme na to, jak stanovit vnitřní síly ve stěně náchylné na boulení podle teorie druhého řádu se zohledněním imperfekcí a následně provést posouzení průřezu na ohyb a tlak.

V tomto příspěvku předvedeme posouzení metodou náhradního prutu podle [1], kap. 6.3.2 na příkladu stěny z křížem lepeného dřeva z článku 1, které hrozí při vzpěru vybočení. Posouzení na vzpěr přitom provedeme jako posouzení napětí v tlaku s redukovanou pevností v tlaku. Pro toto posouzení vypočítáme součinitel vzpěrnosti k_c, který závisí především na štíhlosti konstrukčního prvku a způsobu uložení.

V zásadě lze konstrukční prvky z křížem lepeného dřeva posuzovat v přídavném modulu RF‑LAMINATE. Protože se jedná čistě o pružnou analýzu napětí, je třeba dodatečně uvážit vzpěr a klopení.

V případě tažených spojů s jednostranně namáhanými příložkami jsou vnější (boční dřevěné) pruty namáhány přídavným ohybovým momentem v důsledku výstředného působení zatížení. Tato skutečnost však není uvedena v EN 1995-1-1 a je zohledněna v národní příloze k DIN EN 1995-1-1 redukcí pevnosti v tahu. Diese Abminderung ist abhängig von der Ausziehfestigkeit des Verbindungsmittels.

Velkorozponové nosníky z lepeného lamelového dřeva bývají většinou podepřeny na svých koncích železobetonovým sloupem s vidlicovým uložením.