Program RFEM 6 pro statické výpočty tvoří základ modulárního softwarového systému. Hlavní program RFEM 6 slouží k zadávání konstrukcí, materiálů a zatížení u rovinných i prostorových konstrukčních systémů, které se skládají z desek, stěn, skořepin a prutů. Program umožňuje vytvářet smíšené konstrukce, stejně jako modelovat tělesa a kontaktní prvky.
RSTAB 9 je výkonný program pro analýzu 3D prutových konstrukcí, který statikům pomáhá vyhovět požadavkům moderního stavebního inženýrství a odráží nejnovější trendy v oboru.
Jste často příliš dlouho zaměstnáni výpočtem průřezů? Software Dlubal a samostatný program RSECTION vám usnadní práci stanovením a analýzou napětí pro různé průřezy.
Víte vždy, odkud vítr vane? Ve směru inovace, samozřejmě! S RWIND 2 máte k dispozici program, který využívá digitální větrný tunel pro numerickou simulaci proudění větru. Program toto proudění aplikuje na libovolné geometrie budov a stanoví zatížení větrem působící na jejich povrch.
Hledáte přehled oblastí zatížení sněhem, větrem a zemětřesením? Pak jste zde správně. Mapy oblastí zatížení umožňují rychle a snadno stanovit oblasti zatížení sněhem, větrem a zemětřesením podle Eurokódu a dalších mezinárodních norem.
Chcete si vyzkoušet sílu programů Dlubal? Je to vaše příležitost! S bezplatnou 90denní plnou verzí si můžete všechny naše programy plně otestovat.
Při vývoji programů produktové řady R20 (RFEM 6, RSTAB 9, RSECTION 1 a příslušné addony) se společnost Dlubal Software řídí zásadami agilního vývoje softwaru se zvláštním zaměřením na SCRUM [2]. Cílem je přinášet uživatelům včas novinky a opravy chyb a rychle integrovat jejich zpětnou vazbu do procesu vývoje. Software se má takto neustále zlepšovat se zaměřením na evoluční pokrok ve vývoji místo velkých skoků.
Abychom zajistili vysokou kvalitu a ochránili uživateli před nedokončenými funkcemi, všechny změny se zpočátku provádějí v samostatných větvích. Po dokončení a rozsáhlém testování jsou integrovány do hlavní větve a jsou podrobeny dalším testům, které jsou většinou automatizované.
Pro správu verzí se používá nástroj Git [4], pro integraci a testování nástroj Jenkins [5]. Oba nástroje představují v agilním vývoji výkonný standard.
Aktualizace softwaru uživatelem by měly být prováděny v rozumném časovém rámci v závislosti na stabilitě a potřebách uživatelů - obvykle každé čtyři až osm týdnů. V případě problémů nebo v případě potřeby nových funkcí doporučujeme nainstalovat nejnovější verzi.
Extranet [8] slouží jako spolehlivý zdroj informací o nově implementovaných funkcích nebo o implementovaných opravách chyb. Používání agilních principů je velmi rozšířené a neomezuje se pouze na softwarový průmysl. Tyto metody úspěšně používají společnosti z různých odvětví, například výrobce automobilů Tesla [6]. Agilní postupy se uplatňují i v oblastech, které původně neměly nic společného s vývojem softwaru, jako je SCRUM při katastrofách, jak bylo zmíněno v epizodě podcastu [7] s doktorem Oliverem Emmlerem.