V případě globálního výpočtu se každé ploše přiřadí tuhost, která se vypočítá na základě zvolené skladby a geometrie skla. Výpočet pak probíhá podle deskové teorie. Zároveň je možné zvolit zohlednění smykového spřažení vrstev.
V případě lokálního výpočtu je k dispozici možnost 2D nebo 3D výpočtu. Dvourozměrný výpočet znamená, že jednovrstvé nebo vrstvené sklo je modelováno jako plocha, jejíž tloušťka se vypočítá na základě zvolené konstrukce a geometrie skla (pomocí teorie desek). Stejně jako v případě globálního výpočtu lze zohlednit smykové spřažení vrstev.
Při trojrozměrném výpočtu se v modelu použijí tělesa, která nahrazují každou vrstvu skladby. Výsledky jsou tak přesnější, ale výpočet může trvat déle.
Izolační skla můžeme modelovat pouze v případě lokálního typu výpočtu, kdy je sklo posuzováno samostatně. Vrstva plynu je vždy modelována jako těleso, a proto je nutné jednotlivé izolační skleněné části posuzovat nezávisle na okolní konstrukci. Při výpočtu a analýze třetího řádu se uvažuje zákon ideálního plynu (stavová tepelná rovnice ideálních plynů).
