Panorama každého většího města na světě je jedinečné. Důvodem jsou králové (a královny) staveb: mrakodrapy. Někdy klasicky hranaté, jindy s neobvyklým zaoblením a pak pár zcela speciálních případů.
Tito zvláštní podivíni mezi mrakodrapy bezděčně přitahují pozornost. Faktem je, že nikde na světě nenajdeme podobnou sbírku opravdu bizarních tvarů jako na londýnském obzoru. Představujeme vám: šroubovanou okurku, vedle ní sklenici na pivo a bezmála bychom tu měli i skleněný tulipán.
Ačkoli se Londýn vždy poněkud vzpíral výstavbě mrakodrapů, bylo jen v posledních pár desetiletích naplánováno přes 200 mrakodrapů. Co je ale příčinou těchto podivných tvarů? Vysvětlíme vám okolnosti podrobněji a zjistíme, že městské plánování je přece jen trochu složitější, než bychom si mysleli.
Panorama Londýna: pohledové osy a výškový limit
Kdo už byl v Londýně nebo viděl fotky panoramatu, tak ví: Ve srovnání s jinými světovými velkoměsty působí na první pohled spíš jako plochý a nízký. Má to skutečně historické pozadí. V Londýně platí v okolí proslulé katedrály sv. Pavla výškové omezení pro stavby – a to již od roku 1938.
Kromě toho musely být zachovány pohledové osy na tento chrám, aby ho bylo možné vidět ze všech důležitých míst města. Jedna z těchto pohledových os je dlouhá dokonce téměř 13 km.
Vychází se přitom ze středověkých městských plánů Londýna. Typické pro města plánovaná ve středověku jsou spíše svévolné tvary pozemků a čtvrtí. Asi před 400 lety tvořily dominantu na obzoru věže kostelů, které tak sloužily jako orientační body.
Katedrála sv. Pavla sloužila jako nejdůležitější orientační bod s nejvyšší věží ve městě (111 m). Aby byl tento pohled na chrám zachován, byl roku 1894 schválen Londýnský stavební zákon, kterým se stanovilo, že se nesmí postavit nic vyššího než 80 stop (asi 23 m).
Architekti tento zákaz šikovnými triky opakovaně obcházeli a brzy z toho bylo 100 stop (asi 30 m). Dále bylo usneseno, že výhled na ikonickou stavbu katedrály sv. Pavla z nejdůležitějších míst ve městě nesmí nic rušit. Pro tento účel bylo stanoveno osm průhledových cest.
Ve druhé polovině 20. století přišel boom mrakodrapů z USA do Evropy. Od výšky 150 m se budova považuje za mrakodrap. Známými příklady ocelových obrů na startovní čáře jsou John Hancock Tower, Twin Tower a Willis Tower. Čím oblíbenější byly mrakodrapy, tím víc oslabovala nastavená pravidla. Nakonec to trvalo až do roku 1980, kdy byl otevřen první londýnský mrakodrap.
Otevření věže NatWest-Bank jako prvního mrakodrapu bylo mimořádnou událostí a dlouho se diskutovalo o dalších podobných stavbách v historickém městě. Teprve v roce 1991 byl otevřen druhý mrakodrap One Canada Square.
Zatímco diskuse dokázaly zabránit jakémukoli dalšímu plánování výstavby uvnitř města, dřívější přístaviště zaznamenalo přímo razantní rozvoj. Canary Wharf začínalo stále více konkurovat městu. Zde výstavbu nebrzdilo nepříjemné výškové omezení, na rozdíl od historicky uspořádaného finančního centra v Londýně.
Zejména banky se k historickému starému městu obracely zády, aby v docích Canary Wharf vyhnaly své mrakodrapy do nebes. Tato okolnost vedla k přehodnocení situace konzervativními urbanisty v centru města. Londýnská korporace stále více ustupovala lobby prosazující mrakodrapy, aby udržela investory ve městě.
Po roce 2000 se doslova roztrhl pytel se stavebními povoleními pro mrakodrapy, k velké lítosti památkářů a příznivců tradičního Londýna. Mimochodem: železniční stanici Crossrail Station navrhl a spočítal náš zákazník za použití našeho softwaru pro statické výpočty. Zde najdete unikátní dřevěnou konstrukci, která od konce března 2014 stojí v srdci Londýna.
Zvláštní stavební projekty v Londýně
A proč vypadají tak, jak vypadají
1) The Gherkin - zelenina z oceli a skla
První budova, na kterou se podíváme, nese výmluvnou přezdívku „The Gherkin“. Štíhlý šroubovaný tvar skutečně připomíná okurku, ale jak k tomu došlo? Původním plánem bylo vytvořit skutečné mistrovské inženýrské dílo.
Ještě než se stala z věže Millenium Tower zavařovačka, vypracoval v roce 1992 jeden z asi nejznámějších architektů Norman Foster původní návrh věže.
Tento původní návrh počítal s výškou 386 m a měl označení mrakodrap dělat všechnu čest. Ovšem zasáhlo zde urbanistické plánování Londýna, protože stavba by bránila výhledu na katedrálu sv. Pavla. Proto se výška zašroubovala zpátky na 180 m.
Výšku jsme si tedy objasnili, ale jak vznikl ten podivný šroubovitý tvar? Šlo tu o jednu ze stanovených průhledových cest a také o případné vlivy větru. Díky šroubované fasádě je výhled na chrám volný.
2) The Shard – střep Londýna
V roce 2000 navrhl architekt Renzo Plano ve spolupráci se společností Broadway Malyan vskutku mimořádný mrakodrap. V plánu bylo postavit 40 m vysokou věž, ale i tento nápad narazil na odpor, tentokrát přímo u obyvatel, kteří přiměli v roce 2003 upravit plány ve prospěch výhledu na katedrálu sv. Pavla.
Výška byla snížena na 332 m, ale to nestačilo. Následovala úprava šířky a tvaru. Budova, a zejména její špička, by měla být co nejtenčí, aby neměla vliv na výhled na chrám.
Budova byla otevřena v roce 2013 a díky průhlednému sklu působí jako skleněný hrot obklopující betonový sloup. Tento tvar dal stavbě pojmenování: skleněný střep, trčící ze země.
3) The Cheese Grater – struhadlo pro Londýn
Ačkoli si se sýrem spojujete jistě spíše Irsko, také Anglie má co nabídnout: například nadrozměrné struhadlo na sýr. O co se tu jedná? Leadenhall Building ve finanční čtvrti Londýna nepatří se svou výškou 225 m právě k nejvyšším stavbám své doby, ovšem výška tentokrát nebyla důvodem pro její neobvyklý tvar.
Problémy v tomto případě spočívají v původních plánech. Z určitého úhlu pohledu by byly siluety Leadenhalls Building a katedrály sv. Pavla příliš blízko sebe. Tomuto nevhodnému porušení slohu se mělo při plánování zabránit.
Architekti, kteří se na tom podíleli, hledali způsob, jak obě budovy opticky více oddělit. Rozhodující myšlenka: Nechali jednoduše ustoupit průčelí budovy, a vytvořili tak tvar klínu. V roce 2014 byl pak tento trojhranný mrakodrap, který připomíná struhadlo na sýr, otevřen.
4) The Tulip – tulipán vedle okurky?
Teprve v roce 2018 se objevily konkrétní návrhy k novému mrakodrapu. V plánu bylo postavit stonek s vyhlídkovými plošinami nahoře. Mělo se přitom jednat čistě o vyhlídku, které nemělo být beznákladové a nepřinášelo žádné kanceláře ani jiný užitek.
O této stavbě se živě diskutovalo, stala se spornou otázkou. Nakonec se rozhodlo, že Londýn nepotřebuje žádnou budovu, která bude jen vyhlídkou. Ostatně na střešních terasách okolních mrakodrapů jich je dost. Návrhy Tulipánu byly v roce 2019 definitivně zavrženy, aby bylo zachováno panorama a výhled na katedrálu sv. Pavla.
Závěr: Panorama Londýna
Londýn dál mohutně roste a potřebuje naléhavě víc prostoru k bydlení. Výroční architektonická zpráva 'Tall Buildings Survey' pro rok 2022 uvádí: plánuje se anebo je již ve výstavbě 583 budov s 20 a více podlažími. Navíc tu jsou projekty pro 341 výškových věží se stavebním povolením. 109 jich bylo dokončeno a 71 jich má alespoň částečné povolení.
Staví se tedy pilně, ale proč přetrvává nedostatek bytů? Odpověď je opět velmi jednoduchá. Ve vysokých novostavbách se většinou nacházejí drahé luxusní byty. Mnoho obytných budov se jednoduše kopíruje a působí jako stavebnice. Osobitost je nedostatkové zboží a největší otázkou je: kdo tu chce bydlet nebo si to může dovolit?
Londýn je také mezinárodně proslul architekturou, která je nakloněna experimentům, která ovšem nenachází pochopení u místních obyvatel. Příkladem za všechny je například mrakodrap „The Pint / The Walkie-Talkie“, kterému jsme se již podrobně věnovali v jiném podcastu.
Více o našem podcastuUmělecká svoboda je i v architektuře velmi důležitá. Zároveň se tu ale také jedná o velmi historické město, které si chce zachovat své tradiční jádro. Zvláště po skončení finanční krize v roce 2008 by měla výstavba mrakodrapů sloužit jako znamení nové éry a realizace odložených stavebních projektů.
Bylo nutné skloubit moderní urbanismus a zachování historického rázu. To vytváří pro londýnské panorama stále nové výzvy, které následně vedou k fascinujícím stavbám.
