Imperfekce ve stavebnictví popisují výrobní odchylky konstrukčního prvku od jeho ideálního tvaru. Často se používají při výpočtu pro stanovení rovnováhy sil na konstrukčních prvcích v deformovaném systému.
Parametrické zadávání umožňuje vložit data modelu a zatížení specifickým způsobem tak, aby byla závislá na určité proměnné (parametru). Parametry můžeme vložit přímo, vypočítat je z jiných parametrů a konstant a nebo je možné zpřístupnit pro ně průřezové charakteristiky. To může být užitečné například při výpočtu počáteční imperfekce v závislosti na normě.
Ve světě stavebního inženýrství má slovo imperfekce specifický význam. Imperfekce obecně popisují nedokonalost konstrukce nebo výrobní odchylku konstrukčního prvku od ideálního tvaru.
Podle EN 1993-1-1 [1] třeba ve výpočtech zpravidla zohlednit ekvivalentní geometrické imperfekce, jejichž hodnoty mají vyjadřovat možné účinky všech typů imperfekcí. V článku 5.3 normy EN 1993-1-1 jsou uvedeny zásadní imperfekce pro posouzení celé konstrukční soustavy i imperfekce jednotlivých prvků.
Podle EN 1993‑1‑1 [1] je třeba ve výpočtech zpravidla zohlednit ekvivalentní geometrické imperfekce, jejichž hodnoty mají vyjadřovat možné účinky všech typů imperfekcí. Norma EN 1993-1-1, odstavec 5.3, stanoví základní imperfekce pro globální analýzu rámů a také imperfekce prutů.
Posouzení stability ocelového rámu, který jsme popsali v předchozím příspěvku, lze provést i v modulu RF-/FE-LTB metodou náhradní imperfekce. V následujícím příspěvku pouze vypočítáme, respektive předvedeme výpočet součinitele kritického zatížení.