Pravděpodobně je nový počítač vybaven procesorem Intel 12. generace nebo novějším.
Od 12. generace (Alder Lake) procesorů Core i provedl Intel zásadní změnu v architektuře CPU.
Až do této generace bylo obvyklé, že procesor obsahoval několik identických CPU jader. Od 12. generace je to nyní jinak.
Existují dva různé typy jader. Výkonnostní jádra (P-jádra) jsou optimalizována pro vysoký výpočetní výkon. Kvůli tomu spotřebovávají mnoho energie. Vysoká spotřeba energie znamená, že se v notebooku akumulátor rychleji vybíjí a že v procesoru vzniká více tepla, které musí být odváděno chlazením.
Kromě P-jader existují jádra pro efektivitu (E-jádra). Tato jádra zajišťují mnoho malých úkolů na pozadí, kde rychlost nehraje velkou roli. E-jádra jsou podstatně pomalejší, ale spotřebovávají také mnohem méně energie a produkují odpovídajícím způsobem méně tepla.
Procesory s různými typy jader nejsou novým vynálezem od Intelu. U mobilních telefonů a dalších mobilních zařízení je to již dlouho standard. Zde jsou požadavky na nízkou spotřebu energie a pokrytí krátkodobých výkonových špiček ještě mnohem přísnější než u notebooků nebo dokonce stolních počítačů. Také Apple tuto technologii využívá v zařízeních s procesory M.
Úkolem operačního systému je nyní přiřadit běžící procesy jádrům. Tento úkol zajišťuje plánovač. Není triviální úlohou rozpoznat, zda musí být proces přiřazen k P-jádru, nebo zda stačí E-jádro. Plánovač to činí mimo jiné na základě uživatelských práv a je to zde k nalezení:
Intel Core Alder Lake 12. generace pro stolní počítače: Pouze nejlepší SKU, k dispozici od 4. listopaduPokud se nyní podíváme na architekturu RFEM 6, je jasné, že může dojít k problémům.
Architektura programu RFEM 6 je rozdělena do dvou částí. Na jedné straně je program s grafickým uživatelským rozhraním. Ten přijímá uživatelské vstupy a zobrazuje výsledky graficky. Na druhé straně je solver. Ten čte vstupní data, provádí výpočty a předává výsledky zpět do RFEM.
V RFEM se spouští jeden (RFEM 5) nebo více (RFEM 6) solverových procesů, které pak paralelně na více jádrech provádějí výpočty. To jsou samozřejmě výpočetně náročné úkoly.
Tím, že jsou procesy spuštěné hlavním programem jako neviditelné podprocesy, může dojít k tomu, že tyto procesy budou spuštěny na pomalých E-jádrech.
Důsledkem je, že RFEM na procesoru od 12. generace najednou počítá významně pomaleji než na starším procesoru 11. generace.
Rychlým řešením je spustit RFEM s administrátorskými právy. Z bezpečnostních důvodů to ale není vždy možné.
Dalším řešením je ovlivnit pravidlo, že podprocesy se vykonávají na E-jádrech. Postupujte následovně:
- Otevřete registr.
- Hledejte "Heterogeneous thread scheduling policy".
- Upravte klíč "Attributes" a nastavte jej na "0".
