Program RFEM 6 pro statické výpočty tvoří základ modulárního softwarového systému. Hlavní program RFEM 6 slouží k zadávání konstrukcí, materiálů a zatížení u rovinných i prostorových konstrukčních systémů, které se skládají z desek, stěn, skořepin a prutů. Program umožňuje vytvářet smíšené konstrukce, stejně jako modelovat tělesa a kontaktní prvky.
RSTAB 9 je výkonný program pro analýzu 3D prutových konstrukcí, který statikům pomáhá vyhovět požadavkům moderního stavebního inženýrství a odráží nejnovější trendy v oboru.
Jste často příliš dlouho zaměstnáni výpočtem průřezů? Software Dlubal a samostatný program RSECTION vám usnadní práci stanovením a analýzou napětí pro různé průřezy.
Víte vždy, odkud vítr vane? Ve směru inovace, samozřejmě! S RWIND 2 máte k dispozici program, který využívá digitální větrný tunel pro numerickou simulaci proudění větru. Program toto proudění aplikuje na libovolné geometrie budov a stanoví zatížení větrem působící na jejich povrch.
Hledáte přehled oblastí zatížení sněhem, větrem a zemětřesením? Pak jste zde správně. Mapy oblastí zatížení umožňují rychle a snadno stanovit oblasti zatížení sněhem, větrem a zemětřesením podle Eurokódu a dalších mezinárodních norem.
Chcete si vyzkoušet sílu programů Dlubal? Je to vaše příležitost! S bezplatnou 90denní plnou verzí si můžete všechny naše programy plně otestovat.
Při statické analýze prutů s nelineárním materiálovým modelem se na ploše průřezu vytvoří síť konečných prvků a použije se pro výpočet. Od verzí programů RFEM 6.06.0009 a RSTAB 9.06.0009 je možné upravit hustotu sítě konečných prvků plochy průřezu pomocí součinitele zahuštění.
Přednastavená síť je standardně relativně jemná, a zajišťuje tak vysokou přesnost výsledků výpočtu.V mnoha případech však může zcela postačovat hrubší síť konečných prvků, která výrazně zkracuje dobu výpočtu.
Součinitel zahuštění sítě prvků lze upravit v dialogu "Upravit průřez" v záložce "Síť konečných prvků". Čím menší je hodnota, tím jemnější je síť.Vliv hustoty sítě průřezové plochy na dobu výpočtu a vnitřní síly si ukážeme na jednoduchém příkladu. Průřez: HD 260*54,1Materiál: S235Materiálový model: Izotropní / plastický (pruty)Svislé spojité zatížení působí po celé délce nosníku a je tak velké, že se nad středovou podporou vytvoří plastický kloub.
Analyzovány budou různé součinitele zahuštění sítě konečných prvků mezi 0,5 a 5,8. Vyhodnocována bude doba výpočtu a moment na podpoře a v poli. Relativní odchylka od výsledků s faktorem zahuštění sítě 1,0 je uvedena v závorkách.
Z tabulky je zřejmé, že je u tohoto systému je zvýšení součinitel zahuštění sítě konečných prvků vhodné. Při relativně malých odchylkách vnitřních sil (méně než 1 %) lze dobu výpočtu statické analýzy zkrátit zhruba na polovinu.
Ne, to není možné. Výpočet parametrů podloží v přídavném modulu RF-SOILIN probíhá iterativně. Pro první iterační krok je nutné, aby program interně vybral počáteční hodnoty parametrů podloží. Na základě těchto počátečních hodnot je možné v programu RFEM provést analýzu modelu pomocí metody konečných prvků.
Výsledkem je průběh únosnosti. Únosnost v prvním iteračním kroku vstupuje počáteční hodnota do výpočtu v přídavném modulu RF-SOILIN. Spolu s modulem tuhosti zadaných vrstev zeminy lze vypočítat sedání pro každý konečný prvek. Parametry podloží se poté vypočítají ze sedání a únosnosti.
V dalším iteračním kroku nahradí nové parametry podloží staré parametry a spustí se nová analýza metodou konečných prvků, která poskytne nové výsledky průběh tlaku v základové spáře. Jako kritérium konvergence se porovnává nový průběh únosnosti se starým.
Pokud odchylka překročí určitou mez konvergence, zohlední se při výpočtu nových parametrů základu nové rozdělení kontaktních napětí v přídavném modulu RF -SOILIN. Při prvním nedosažení odchylky průběhu kontaktního napětí ve dvou po sobě jdoucích iteračních krocích se iterace ukončí a v přídavném modulu RF-SOILIN se zobrazí jako výsledek parametry podloží posledního iteračního kroku.