Dotaz:
Počítám dřevěné konstrukční prvky. Deformace kombinací zatížení se od ručního výpočtu přesně liší o faktor dílčího součinitele spolehlivosti materiálu. Proč?
Odpověď:
V parametrech výpočtu kombinací zatížení je standardně nastaven typ výpočtu podle analýzy II. řádu. Přitom je např. podle EN 1995-1-1 2.2.2 (1) P nutné počítat s návrhovými hodnotami vlastností tuhosti konstrukčního prvku, tedy s tuhostmi vydělenými pomocí dílčího součinitele spolehlivosti. Z tohoto důvodu je tato úprava tuhosti standardně aktivována (viz Obrázek 01). Pro kombinace zatížení v mezním stavu použitelnosti by samozřejmě nemělo dojít k redukci tuhosti.
Ruční vytvoření kombinací zatížení
Pokud se kombinace zatížení vytvoří ručně, pak kombinace zatížení nemůže "vědět", o který mezní stav se jedná. V takovém případě musí uživatel provést toto nastavení ručně (viz Obrázek 02). Toto nastavení je nutné deaktivovat také ručně při přepnutí na analýzu podle teorie I. řádu.
Automatické vytváření kombinací zatížení
Pokud jsou kombinace zatížení generovány programem automaticky (viz Obrázek 03), je redukce tuhosti automaticky deaktivována u kombinací pro MSP specifické pro dřevěné konstrukce. U kombinací pro MSÚ se redukce zohledňuje v závislosti na typu výpočtu (II. řád a vyšší) nebo ne (teorie I. řádu). To však předpokládá zadání typu výpočtu v kombinačních pravidlech (viz Obrázek 04). Změna typu výpočtu v parametrech výpočtu pro KZ nemá žádný vliv na tuhost.
.png?mw=512&hash=4e74affa9ad0c7b703151c5085ac9b8e59171c23)
.jpg?mw=350&hash=8f312d6c75a747d88bf9d0f5b1038595900b96c1)
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)