Kelvin-Voigtův materiálový model se skládá z paralelně zapojené lineární pružiny a viskózního tlumiče. V tomto verifikačním příkladu je testováno časové chování tohoto modelu při zatížení a relaxaci v časovém intervalu 24 hodin. Konstantní síla Fx působí po dobu 12 hodin a zbývajících 12 hodin je materiálový model bez zatížení (relaxace). Vyhodnocuje se deformace po 12 a 20 hodinách. Je použita časová analýza s lineární implicitní Newmarkovou metodou.
Materiálový model Maxwell se skládá z lineární pružiny a viskózního tlumiče zapojených v sérii. V tomto verifikačním příkladu je testováno časové chování tohoto modelu. Materiálový model podle Maxwella je zatížen konstantní silou Fx. Tato síla způsobuje počáteční deformaci díky pružině, která pak vlivem tlumiče v čase roste. Deformace se sleduje v době zatížení (20 s) a na konci analýzy (120 s). Je použita časová analýza s lineární implicitní Newmarkovou metodou.
Na jedné straně je upevněna tenká deska a na druhé straně je zatížena rovnoměrným momentem. Nejdříve modelujeme desku jako rovinnou desku. Kromě toho je deska modelována jako jedna čtvrtina válcové plochy. Šířka rovinného modelu se rovná délce jedné čtvrtiny obvodu zakřiveného modelu. Zakřivený model tak má téměř stejnou torzní konstantu jako rovinný model.
Konzola s Z-profilem je na konci plně fixována a zatížena kroutícím momentem, který je v případě skořepinového modelu reprezentován dvojicí posouvajících sil. Stanoví se normálové napětí v bodě A (ve středu plochy). Problém je definován podle normy NAFEMS Benchmarks.
Verifikační příklad popisuje zatížení větrem v několika směrech proudění větru na modelu skupiny budov. The model consists of eight cubes. The velocity fields obtained by the RWIND simulation are compared with the measured values from the experiment. The experimental data are measured using a thermistor anemometer in the wind tunnel.
Modelujeme skořepinovou střešní konstrukci namáhanou tlakem, kde jsou rovné okraje volné, zatímco na zakřivených okrajích jsou posunuty osy y a z omezeny. Neglecting self‑weight, compute the maximum (absolute) vertical deflection, and compare the results with COMSOL Multiphysics 4.3.