Z Allgäu do USA a zpět
Sebastian žije v Allgäu a je vyučený tesař. Již od dětství bylo pro něj dřevo srdeční záležitostí a tak to zůstalo dodnes. Práce na stavbě mu ovšem nestačila. Cesta ho tedy zavedla do kanceláře firmy vyvíjející software pro dřevěné konstrukce. Následně navštěvoval mistrovský tesařský kurz, než se na několik měsíců přestěhoval do USA.
V Allgäu opět pracoval jako projektový manažer, ale rychle pochopil - chce to změnu prostředí! Přešel tedy opět do stavebnictví. Zde objevil svou lásku k modulární výstavbě, v níž vidí velký potenciál.
- „Je to ohromná zábava, je udržitelná a prostě cool.“
Už se těšíme, co nám poví na téma dřevěné konstrukce a udržitelnost!
Koupelna ze dřeva
Společnost, ve které Sebastian zastává pozici provozního ředitele, si pro své služby zvolila speciální zaměření: dřevěné moduly v oblasti vlhkého prostředí. Dřevo a mokro? To nám nejdřív nezní, že by to šlo zrovna dohromady. Jak to? Většina hotových koupelen je totiž spíše z ocelové konstrukce nebo betonu. Myšlenka byla - totéž v udržitelné verzi.
Křížem lepené dřevo místo betonu: Funguje to? A jak! Tajemstvím je dobré utěsnění, nic víc není potřeba. Když do takové koupelny vstoupíte, rozdíl nakonec ani nepoznáte.
Dřevo jako obnovitelný materiál však není jen balzámem pro klima. Vzhledem k tomu, že koupelna se předem kompletně zhotoví v hale, je třeba pak modul již jen naložit a dovézt na staveniště. Zde se umístí na místo určení, připojí se k síti a hotovo - tím se ušetří spousta času.
Dřevo jako surovina pro záchranu klimatu?
A co bilance CO2? Tady má pro nás Sebastian zajímavá čísla. Běžná betonová tvárnice si pro svou výrobu vyžádá asi 1,2 t CO2. Oproti tomu dřevo, když je pokáceno, již obsahuje CO2, který si strom uložil pro fotosyntézu. Takříkajíc odebral CO2 z okolí, a dosahuje tak dokonce kladné bilance CO2 v nezpracovaném stavu.
Sebastian zdůrazňuje, že by se u dodavatelů mělo vždy dbát na certifikát. Tento certifikát potvrzuje, že jakékoli odebrané dřevo bude také znovu vysazeno do lesa. Cyklus pokácet dřevo, zasadit, nechat 70-80 let růst a pak znovu pokácet by se měl rozhodně zachovat. Budeme tak mít jistotu, že nepoužijeme žádné nelegálně pokácené dřevo, například z deštných pralesů.
Exploze poptávky a exploze cen
V médiích to bylo velké téma: Ceny dřeva v poslední době letěly prudce nahoru. Ani Sebastianova firma nezůstala ušetřena - naopak.
- „Ceny vzrostly přes noc o 30-40%.“
To samozřejmě znesnadnilo i dodržení již uzavřených smluv. Krátkodobě se velké množství dřeva vyváželo do USA, což způsobilo velké problémy a nedostatečné zásobování na německém trhu. Na tomto místě Sebastian apeluje na všechny, kteří budou nebo v současnosti pracují se dřevem, aby se skutečně snažili obstarávat dřevo z regionu. To je také mnohem vhodnější vzhledem ke kratším přepravním trasám a nižším přepravním nákladům.
Vše dřevo anebo?
Sebastianova firma vyrábí pokud možno udržitelné koupelnové moduly, z větší části ze dřeva. Rám a stěny ze dřeva si umíme snadno představit. Ale jak to vypadá s vnitřkem? Lze i tady pracovat udržitelně?
Náš host nám vysvětluje, že ve vnitřní části se samozřejmě používají většinou běžné dlaždice. Ty se většinou vypalují, přičemž vzniká dost velké množství CO2. Již nyní však existují alternativy, které se dále zkoumají. Sebastian mluví o dřevě, které je speciálně zpracované a odolné vůči vlhkosti, takže ho lze bez problémů použít přímo ve sprchovém koutu. Zde má vždy konečné slovo zákazník a často je to nakonec spíš cena, co rozhoduje.
- „Osobně bych byl raději, kdyby bylo vše udržitelné. Realita je bohužel trochu jiná.“
Pro utěsnění koupelny je například potřeba použít membrány a zde v současnosti ještě nevystačíme se 100% přírodními produkty.
Pozor, dřevo! Co je ještě důležité v modulárních stavbách?
Půdorys nemusí vždy odpovídat modulové konstrukci. Zde se ptáme především investorů. Ať už jsou stavby z modulů udržitelné a rychlé, někdy dává větší smysl dřevěný nebo hybridní skelet. Je třeba zvážit případ od případu, co se spíš vyplatí.
Je modulová stavba ze dřeva ekonomičtější než klasická stavba například z betonu nebo železobetonu? Sebastian nám vysvětluje, že i zde záleží na konkrétním projektu. Obecně považuje modulární stavbu za cenově srovnatelnou s konvenčními stavebními metodami.
Při výstavbě budovy to ale není jen o ceně. Modulární stavby jsou podstatně rychleji připraveny k nastěhování. To znamená, že majitel může již generovat příjmy z pronájmu dříve. Díky tomu jsou modulární konstrukce z ekonomického hlediska ještě atraktivnější.
Modulární konstrukce jako speciální zaměření
Proč se však modulární konstrukce tak zřídka využívají? Sebastian hovoří o tom, že tento typ konstrukce zatím jednoduše není příliš známý. Sice se možná o něm hodně mluví, ale často chybí zkušenosti.
- „Pak je potřeba osvěta a zcela určitě příklady z praxe.“
Sebastian je přesvědčen, že pro modulární konstrukci se rozhodne víc lidí, pokud jim na praktických příkladech přesně ukážeme, jak to celé funguje. Dobrým nápadem by byly prohlídky nebo workshopy, myslí si. Především výhody je třeba přitom jasně ukázat. I my jsme si jisti - modulární konstrukce může určitě nadchnout ještě mnoho skeptiků!
Dřevěná modulová konstrukce pro zahuštění měst
Co je to zahuštění? Cílem je zde efektivně rozšířit prostor k bydlení. Lze tak například na stávající budovu přistavit další podlaží. Není potřeba žádný nový základ, čímž se ušetří velké množství CO2.
Dřevo je zde naprosto vhodnou surovinou. Jak to? Je to docela jednoduché: Dřevo je podstatně lehčí než beton nebo železobeton. Proto jsou jen zřídka problémy se statikou - i u starších budov. Navíc má dřevo jako stavební materiál kladnou bilanci CO2. Líp to tedy nejde!
Takový projekt se uskutečnil například ve Frankfurtu. Na něm se dokonce podílela sama Sebastianova firma. Na starou vojenskou budovu, pravděpodobně kasárny, zde bylo přistavěno jedno nebo dvě patra. Vzniklo tak dalších 380 nových bytů. Použily se zde dřevěné modulové konstrukce, takže nové bytové jednotky byly připraveny k nastěhování během 12 až 14 měsíců.
S konvenčními stavebními metodami, například se stavbou z betonu, by tolik bytů vůbec nebylo možné. Také doba výstavby by byla mnohem delší. Působivé!
Budoucnost stavebnictví
Zde Sebastian hovoří o dosavadní kultuře rodinných domů. Předpokládá, že ne každý bude mít v budoucnu svůj vlastní domeček na svém pozemku. Stavební krajina s rodinnými domy pak pravděpodobně ustoupí bytovkám.
Dalším důležitým bodem je již zmíněný termín "zahuštění" v metropolích. Zde se skrývá ještě spousta nevyužitého potenciálu.
Jako další cestu, kterou se stavebnictví pravděpodobně v blízké budoucnosti vydá, vidí také renovaci stávajících budov. Jako hlavní téma zde vidí energie. Bude potřeba energeticky rekonstruovat více stávajících budov, aby bylo možné je dále bez problémů a udržitelně využívat.
Vymanit se ze starých vzorců a dále se vyvíjet novými, inovativními a digitálními směry - to by bylo Sebastianovým přáním do budoucna ve stavebnictví.
- „Hovoříme o udržitelnosti, děláme vše digitálně. A když pak dojde na schvalování, musíme znovu vše vytisknout. Zde musíme rozhodně něco udělat.“
Stavebnictví má zde tedy stále co dohánět, aby se stalo tak udržitelným a digitálním, jak bychom si přáli.
Sebastiane, jaká je tvoje oblíbená stavba?
I Sebastianovi samozřejmě klademe naši závěrečnou otázku. Nejoblíbenější stavbu přímo nemá. Obzvlášť ho ovšem umí nadchnout pohled na staré horské chaty. Byly postaveny v nepříznivých podmínkách, bez jeřábu, motorové pily nebo pořádných dopravních cest.
- „To mi srdce jako tesaři úplně zaplesá.“
To dokážeme naprosto pochopit. Takové staré stavby jsou pořád působivé. Děkujeme, že jsi k nám přišel!
.jpg?mw=350&hash=8f312d6c75a747d88bf9d0f5b1038595900b96c1)
