Je BIM budoucnost?

Chcete-li si poslechnout celý rozhovor, klikněte zde:

#019 Je BIM budoucnost? s Mathias Obergrießer

Kdo je Mathias Obergrießer?

Mathias Obergrießer vyučuje na Východobavorské technice v Regensburgu obor číslicové konstrukce. Cílem je realizovat a koordinovat stavební projekty pomocí modernějších prostředků. Pan Obergrießer vychází z klasického plánování. Se stavebnictvím přišel do styku od dětství a vždy přemýšlel o tom, jak zlepšit způsob, jakým lidé plánují a staví.

Obtížná témata, jako je stavebnictví, nebyla pro pana Obergrießera během studií jednoduchá. Více mu vyhovovalo pozemní stavitelství jako mechanika, statika atd. Jako plánovač často berete v úvahu pouze konečný stav, ale ne mezifáze. Stavební část nebyla jeho koníčkem, ale i tak zdůrazňuje, jak důležitá je tato část.

Co ho na jeho práci nejvíc baví?

V současné době pracuje pan Obergrießer'na komunikaci a diskuzi se studenty. Neustále se od nich učí nové věci, protože digitalizace a modernizace jdou tak rychle kupředu. Mimořádně ho také baví motivovat a inspirovat mladé lidi pro vizi, jak v budoucnu lépe plánovat a stavět.

Kde se vzal zájem pana Obergrießera o BIM a obecně o digitální plánování a výstavbu?

Tento zájem přišel ze strany plánování. Jako dítě se pan Obergrießer pokoušel kreslit ručně trojrozměrné pohledy na součást. Rychle zjistil, že tato metoda je obtížná a oprava chyb je časově náročná. Z toho plyne myšlenka udělat to celé na 3D modelu a jednotlivé oblasti propojit. Lepší plánování může vést k vyšší produktivitě. To podnítilo zájem pana Obergrießera o toto téma.

V současné době vyučuje pan Obergrießer základy BIM. Zvláštní pozornost je věnována práci s digitálními nástroji a znalostem pracovních postupů a funkčních procesních řetězců. Například při komunikaci s B. Architects a statiky ušetřili čas a pracovali efektivněji. Dále jsou to témata jako virtuální realita, BIM ve výstavbě infrastruktury a další. Část programování je také součástí osnov. To vám umožní lépe porozumět programům a jejich používání, aniž byste se museli stát informatikem.

Měli byste začít s výukou BIM již v bakalářském studiu?

Pan Obergrießer upozorňuje, že než se pustíte do digitalizace, musíte nejprve porozumět základním stavebním principům. Podle něj by měla být zavedena v poslední třetině studia.

BIM a digitální plánování v Německu

BIM nemá nahrazovat proces výstavby, ale podporovat ho. Způsob stavby zůstává stejný, pouze se mění nástroje. BIM není jen o 3D modelu, ale také a především o pracovním postupu. Koncepce, která se za tím skrývá, existuje již od 70. let 20. století, ale tuto technologii máme k dispozici pouze relativně krátkou dobu.

Německo za ostatními zeměmi mírně zaostává. Je zde mnoho malých kanceláří a firem a účastníci projektu mají vždy jiné složení. V jiných zemích existuje spíše několik samostatných velkých stavebních společností.

S využitím digitálních nástrojů vývoj nestačí. Komunikace mezi zúčastněnými je obzvláště důležitá. Přechod na euro si vyžádá určitý čas a peníze, zejména proto, že je třeba zachovat střední podniky jako motor, know-how a dobrou pověst německého strojírenství.

Jak by mohl tento vývoj jít rychleji?

Je důležité mít v proces důvěru a nenechat se odradit počátečními chybami, říká pan Obergrießer. Tento vývoj by neměl začínat pouze u stavbyvedoucího, ale měl by mít přednost až k řemeslníkovi. Stále je zde nedostatek v tom, že v modelech je vše dobře znázorněno, ale na stavbě samotné se pracuje jako dříve. Řemeslníků se proto musí ptát, jaké informace by jim zde skutečně pomohly.

Nové metody plánování by měly přinést přidanou hodnotu i pro samotné staveniště.

Jak souvisí HOAI (poplatky pro architekty a inženýry) a BIM?

Je obtížné obojí skloubit, protože oddělení provozních fází vždy vytváří problém rozhraní. Kromě toho je v současné době obtížné odhadnout odměnu za BIM služby, protože závisí na tom, jaké scénáře chce zákazník nakonec pokrýt. Je důležité, aby klient od začátku přesně věděl, co od pořadatelů požaduje. Kromě toho by mělo být jasné, jaké služby musí každá osoba poskytovat.

Obecně platí, že budova staví na zkušenostech a znalostech, které nabyla postupem času. I při digitalizaci nelze dnes'přepnout vypínač a všechny výsledky očekávat zítra.

Jaká jsou úskalí při realizaci BIM projektů, zejména při standardizaci?

Existuje dostatek norem a standardů pro podporu plánovačů atd. Standardizovat vše nedává podle pana Obergrießera smysl, protože vývoj ještě tak daleko nepokročil. V budovách s poměrně jednoduchou konstrukcí a technologií lze digitalizaci dobře pokročit. Můžete se tak propracovat od malých k velkým.

Co je v současnosti největším problémem zavádění BIM?

Největší problém vidí pan Obergrießer v lidském faktoru: Spolupráce. Komunikace a organizace procesních řetězců jsou prvními milníky, které je třeba výrazně zlepšit. Je třeba více propojit a zmírnit předsudky.

Pokud lidi přetížíte digitalizací, ničeho se nedosáhne. Často nastává problém, že se hromadí příliš velká rychlost a zaměstnanec není na základní úrovni chytnutý.

Šance a možnosti v aplikaci BIM

Pokud je architektonický model propojen se statickým modelem, zbývá více času na statickou analýzu. Zvyšuje se kvalita a produktivita. Vizualizace je další výhodou: Díky nim si lze přesně představit konečný výsledek. Pomocí BIM lze lépe udržovat budovy a optimalizovat správu budov. Vždy je však třeba hlídat přidanou hodnotu a nedigitalizovat kvůli digitalizaci.

Jak vidí pan Obergrießer budoucnost ve stavebnictví?

Stavebnictví bude vždy potřeba. V budoucnu mohou existovat jiné typy stavebních technologií a design budov se změní; Základní tenor však podle pana Obergrießera zůstane zachován.

Řízení strojů se stále více rozšiřuje. Na stavbách se stále více využívá robotů a více se zaměřuje na prefabrikaci. Digitalizace je zde vždy oporou, ale základní úkol a realizace zůstávají stejné. Ani technika nenahradí lidi, jak zdůrazňuje pan Obergrießer: Zůstává jedním z nejdůležitějších centrálních kontrolních bodů.

Které trendy ve stavebnictví jsou nejzajímavější?

Například pro pana Obergrießera je to adaptivní výroba. Výrobní roboti, na které lze snadno přenést digitální obraz, jsou stejně fascinující jako 3D tisk. I pro tyto trendy však platí, že problémům je třeba předcházet a věnovat tomu dostatek času. Dalším důležitým bodem pro pana Obergrießera je šetrnost k životnímu prostředí. Pokud z. B. shromažďuje informace o stávajících konstrukcích a využívá je pro digitalizaci, namísto prosté demolice budov lze uvažovat o přestavbách.

Digitalizace může také hodně přispět k ekologicky šetrné výstavbě.

Zaostává stavebnictví za technologickým vývojem?

Především Německo ve srovnání s ostatními zeměmi skutečně zaostává. I zde jsou však věci promyšleny podrobněji, což přispívá k dobré pověsti pečeti produktu Made in Germany. Tuto rovnováhu je třeba zohlednit také při digitalizaci.

• „ Nedigitalizujeme pro tuto chvíli, ale spíše pro budoucnost. "(Mathias Obergrießer)

Pokud by měl jediné přání, jak by pan Obergrießer zlepšil plánování a stavební praxi?

Pan Obergrießer by mezioborovou komunikaci zařadil na první místo. Důraz by byl kladen spíše na projekt než na jednotlivá odvětví a individuální citlivosti. Měli byste přemýšlet, vyjednávat, diskutovat, konstruktivně argumentovat a řešit konflikty jako tým. Tým musí umožnit, aby informace v digitálním dvojčeti využívali všichni. Pokud se proces kolem něj neprožije, je model také k ničemu.

Jakou stavbu má pan Obergrießer'nejraději?

To je most Millau ve Francii, úchvatná stavba s působivou konstrukcí. Jeho rozpětí, začlenění do terénu a statika z něj činí velmi zajímavý objekt zejména pro inženýry.

Most Millau ve Francii.

Za vidění stojí samozřejmě i řada dalších staveb. Pan Obergrießer uvádí jako příklad katedrálu v Řezně. Kupole jsou obecně fascinující stavby. Středověcí stavitelé měli o složitých mohutných budovách mnoho znalostí, které jsme mezitím ztratili. Díky digitalizaci však lze poznatky tohoto druhu uložit do budoucna a zpřístupnit je dalším generacím.