Dvě stěny bez mezilehlé stropní desky
V prvním příkladu má spodní stěna liniové podepření na své dolní hraně a boční podepření v obou horních rozích, zatímco horní deska je bodově podepřena ve všech čtyřech rohových uzlech. Jediný kontakt mezi oběma stěnami tak představuje kontaktní uzel v místě, kde horní stěna spočívá na dolní stěně (viz obr. 01). Pro automatické generování kontaktního uzlu při modelování konstrukce se doporučuje aktivovat funkci „Spojit linie/pruty“.
Uzlové uvolnění lze následně zadat tak, jak popisujeme v příspěvku Uzlové uvolnění. V případě potřeby lze přitom nastavit požadované stupně volnosti nebo nelinearity jako například nelinearitu „Pevný, je-li Vz kladné“. Jakmile při zadání uzlového uvolnění vybereme příslušný uzel a plochu, která se má uvolnit, a také linii, jejíž osovým systémem se má uzlové uvolnění řídit, můžeme spustit výpočet. Výsledky uzlového uvolnění se zobrazí v tabulce „4.50 Uzlová uvolnění - síly“. V našem případě je kontaktní síla Vz (viz obr. 02, uvolnění č. 1). Další informace o zadání uzlového uvolnění lze najít v manuálu k programu RFEM [1].
Dvě stěny s mezilehlou stropní deskou
Ve druhém příkladu se do mezilehlé roviny vloží mezi stěny betonová deska (viz obr. 03), která bude samozřejmě hrát roli při přenosu zatížení, a ovlivní tak kontaktní síly mezi oběma stěnami.
Jako v prvním příkladu je opět třeba na stejném místě zadat uzlové uvolnění, vzhledem k mezilehlé desce je tu ovšem jedna zvláštnost.
Při uzlovém uvolnění se vždy generují nové uzly a mění se koncový uzel všech linií, které náležejí k uvolněné ploše (v našem případě plocha č. 4, horní stěna). Pokud se má tedy uvolnit plocha č. 4, měly by spodní okrajové linie č. 16 a 35 této plochy končit v nově vygenerovaném uzlu. Zároveň by ovšem měly končit také v původním uzlu, protože linie 16 a 35 jsou také okrajovými liniemi ploch č. 5, 6 a 7 (mezilehlá deska). Vzhledem k tomu, že tyto požadavky nelze splnit současně, je zde potřeba navíc zadat liniové uvolnění na liniích 16 a 35, aby se interně opět vytvořily dvě další potřebné linie. Podrobnější informace k zadání liniového uvolnění najdeme v manuálu k programu RFEM [1].
Kontaktní síla Vz činí při uzlovém uvolnění vzhledem k spolupůsobení mezilehlé desky při přenosu zatížení pouze 22 kN oproti 55,12 kN v prvním příkladu (viz obr. 02, uvolnění č. 2).
Dlubal_KohlA_]_LI.jpg?mw=350&hash=ee8d38f1c4853d80307fa156c159b5e78a3fdca9)
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
