4435x
001720
5.11.2021

Posouzení na klopení pomocí nového addonu Vázané kroucení (7 stupňů volnosti) pro RFEM 6/RSTAB 9

Aktivace addonů

Addon Vázané kroucení (7 stupňů volnosti) se aktivuje v Základních údajích modelu. Aby bylo možné vypočítat součinitel kritického zatížení pro klopení a použít vlastní tvar jako počáteční tvar imperfekce, je třeba aktivovat také addon Stabilita konstrukce. Pro posouzení ocelového nosníku podle EN 1993-1-1 se aktivuje addon Posouzení ocelových konstrukcí.

Okrajové podmínky pro výpočet s vázaným kroucením

Addon rozšiřuje výpočet prutových prvků o 7. stupeň. Nejedná se přitom o samostatný výpočet na „vyňatých“ jednotlivých prutech, ale o výpočet na celém modelu. Tuhost sousedních prutů nebo zadané podporové podmínky se tak přímo zohlední. Protože deplanace se uvažuje jako lokální vnitřní síla na prutu, není třeba definovat pro deplanaci žádné další globální podporové podmínky.

Pro zohlednění výztuhy nebo vetknutí proti deplanaci máme k dispozici příčné výztuhy prutů. Lze přitom například zadat rozměry čelní desky, a automaticky pak dojde k přepočtu na deplanační pružinu.

Standardně se předpokládá, že na každém konci prutu není bráněno deplanaci a že se nepřenáší mezi sousedními pruty. Pokud chceme uvažovat deplanaci mezi 2 pruty jako spojitou, můžeme vytvořit sadu prutů.

Působiště zatížení

Při výpočtu se 7 stupni volnosti se uvažují zadaná zatížení na pruty v těžišti průřezu. Pro změnu působiště zatížení lze v dialogu pro úpravy přiřadit zatížením excentricitu. Stejně tak se uvažují přípoje na sousední pruty nebo uzlové podpory v těžišti. Jako pomoc pro zadání excentrických spojů můžete použít excentricity prutů nebo tuhé pruty.

Stabilitní analýza

Při aktivaci stabilitní analýzy u konkrétního zatěžovacího stavu lze posoudit stabilitu konstrukce při působení zatížení v daném zatěžovacím stavu. Při analýze vlastních čísel se zohledněním 7. stupně volnosti lze kromě tvaru selhání pro rovinný vzpěr stanovit také tvary selhání pro vzpěr zkroucením a pro klopení a vypočítat součinitel kritického zatížení. Vlastní tvar a součinitele kritického zatížení lze zobrazit ve výsledcích stabilitní analýzy.

Použití imperfekcí z vlastního tvaru s upravenou velikostí

Imperfekce potřebné pro posouzení klopení lze vytvořit úpravou vlastního tvaru. Vytvořte imperfekční stav typu ‚Tvar vybočení‘ a vyberte příslušný vlastní tvar jako výchozí tvar. Po zadání směru a velikosti imperfekce podle normy se vytvoří počáteční prohnutí jako počáteční deformace sítě konečných prvků.

Imperfekci lze nyní zohlednit v kombinaci zatížení při výpočtu vnitřních sil. Vzhledem k tomu, že zvláště u zatížení blížících se kritickému zatížení v kombinaci s imperfekcemi lze také zaznamenat velké hodnoty deformací, doporučuje se pro přesné stanovení vnitřních sil provést výpočet třetího řádu.

Posouzení ocelových konstrukcí

Co se týče návrhu ocelových konstrukcí, zohledňují se vnitřní síly stanovené při výpočtu s vázaným kroucením při posouzení podle EN 1993-1-1. Pokud jsou dané složky v některém místě větší než mezní hodnoty nastavené v konfiguraci mezního stavu únosnosti, provede se posouzení srovnávacího napětí (případně se zohledněním účinných průřezových hodnot). Protože se jedná o posouzení stability, je třeba při posouzení uvažovat dílčí součinitel spolehlivosti γM1. Toto nastavení proveďte v konfiguraci mezního stavu únosnosti. Další posouzení stability lze deaktivovat.

Pro jednoduchou analýzu srovnávacího napětí lze případně použít také addon Analýza napětí-přetvoření. Plastické posouzení s vnitřními silami stanovenými při výpočtu s vázaným kroucením není v současnosti možné.


Autor

Pan Metzkes se podílí na vývoji v oblasti ocelových konstrukcí a zároveň poskytuje technickou podporu zákazníkům.