Odpověď:
Konečné prvky s plastickým materiálem jsou rozdělené do 10 vrstev. Nejdříve se v první iteraci provede normální pružný výpočet. Poté se v každém prvku spočítá napětí podle nastavené hypotézy pevnosti v každé jednotlivé vrstvě. Při překročení mezního napětí v jedné z vrstev se tuhost této vrstvy sníží. Z redukovaných tuhostí 10 vrstev se stanoví celková tuhost pro každý prvek. S touto novou tuhostí se spustí nová iterace výpočtu.
Iterace je prováděna do té doby, než jsou změny jen velmi malé.
Celkové napětí se přepočítá pomocí laminátové teorie (německy) do napětí jednotlivých vrstev.
Tato teorie se používá také pro přepočet mezi tuhostmi vrstev a celkovou tuhostí.
Jako mezní napětí je možné použít čtyři různé pevnostní hypotézy:
- Energetická hypotéza (von Mises, HMH)
- Hypotéza maximálního smykového napětí (Tresca)
- Versagenshypothese nach Drucker-Prager
- Versagenshypothese nach Mohr-Coloumb
Výběr hypotézy selhání je znázorněn na Obrázku 01.
Přednastavena je hypotéza podle von Misese, protože se jedná o nejčastěji používanou pevnostní hypotézu.
