Dodatečná zatížení základů, jako je vlastní tíha základů, zásyp a podzemní voda, nejsou v RFEM 6 v globálním nosném modelu zcela zohledněna, ale jsou doplněna až v Add-Ons „Betonové základy“ a použita pro posouzení.
Je přitom důležité tato zatížení správně zobrazit ve struktuře zatěžovacích stavů:
Vlastní tíha nosné konstrukce a základu může být zohledněna v zatěžovacím stavu vlastní tíhy.
Zásyp a podzemní voda by naopak měly být definovány v samostatných zatěžovacích stavech a neměly by být paušálně zahrnuty do vlastní tíhy.
Důvodem je, že tyto účinky mohou podle konkrétního posouzení působit jak příznivě, tak nepříznivě.
Podzemní voda může například vést k vztlaku, v jiných případech však může působit odlehčujícím způsobem. Podobně je tomu u zásypu, který může působit stabilizačně nebo jako dodatečné zatížení.
Samostatným definováním ve vlastních zatěžovacích stavech lze tyto účinky cíleně zahrnout nebo vyloučit v kombinacích zatížení. Tím je zajištěno, že pro příslušná geotechnická posouzení (např. porušení základové půdy, kluznutí nebo nadnášení) je správně zachycen rozhodující zatěžovací stav.
Pro kontrolu plausibility se doporučuje v statické analýze vyhodnotit „Reakce podpor s fundamentovým zatížením“, aby bylo možné ověřit, zda byla dodatečná zatížení základů zohledněna v očekávaném rozsahu.