V Addon pro spoje umožňuje definovat několik žeber současně na jednom prutu nebo desce. Rozložení lze provést v ortogonálním a polárním vzoru.
V konfiguraci mezního stavu únosnosti pro posouzení ocelových přípojů máte možnost upravit mezní plastické přetvoření pro svary.
Komponenta "Patní deska" vám umožňuje posuzovat přípoje patních desek se zabetonovanými kotvami. Přitom se analyzují desky, svary, ukotvení a interakce ocel-beton.
V addonu Analýza fází výstavby (CSA) můžete použít složené průřezy prostřednictvím takzvaných fázovaných průřezů. V průběhu fází výstavby lze postupně aktivovat nebo deaktivovat části průřezu typu „Parametrický - masivní II“.
Výsledky seizmického posouzení jsou rozděleny do dvou částí: požadavky na pruty a požadavky na spoje.
"Seizmické požadavky" zahrnují požadovanou pevnost v ohybu a požadovanou smykovou pevnost spoje nosníku na sloup. Jsou uvedeny v záložce 'Přípoj momentového rámu po prutech'. U vyztužených rámů se požadovaná pevnost spoje ztužení v tahu a a v tlaku uvede v záložce 'Přípoj ztužení po prutech'.
Provedená posouzení se vám zobrazí v tabulkách. V detailech posouzení jsou přehledně uvedeny vzorce a odkazy na normu.
Pomocí komponenty "Žebro" můžete velmi rychle zadat libovolný počet podélných žeber na plechu prutu. Zadáním referenčního objektu lze na něm také automaticky zadat svary.
Komponentu "Žebro" lze zadávat také na kruhových dutých profilech. K tomu je potřeba uvést navíc úhel mezi žebry.
Pouhými několika kliknutími myši lze vkládat krycí plechy do ocelových přípojů. Pro zadání máte k dispozici známé typy 'Odsazení' nebo 'Rozměry a poloha'. Při zadání referenčního prutu a roviny řezu tak ani není třeba použít komponentu Ořez prutu.
Tato komponenta vám umožňuje zcela jednoduše modelovat například krycí plechy na koncích sloupů.
V Add-Onu Posouzení železobetonových konstrukcí nabízí možnost provést seizmické posouzení ocelových prutů podle AISC 341-16.
V současnosti je k dispozici pět typů seizmicky odolných systémů (SFRS).
Více informacíPři analýze spektra odezvy modelů můžete zobrazit v tabulce součinitele citlivosti pro vodorovné směry u jednotlivých podlaží.
Na základě těchto hodnot lze odhadnout citlivost na stabilitní vlivy.
Modální součinitel důležitosti (MRF) vám může pomoci posoudit, jak dalece se jednotlivé konstrukční prvky podílejí na vlastním tvaru. Výpočet je založen na relativní pružné deformační energii každého jednotlivého konstrukčního prvku.
Pomocí MRF je možné rozlišovat mezi lokálními a globálními vlastními tvary. Pokud má několik prutů výrazných MRF (např. > 20 %), je nestabilita celé konstrukce nebo její části velmi pravděpodobná. Pokud je naproti tomu součet všech MRF pro vlastní tvar přibližně 100 %, lze očekávat lokální stabilitní problém (např. vybočení jednoho prutu).
Kromě toho lze pomocí MRF stanovit kritická zatížení a náhradní vzpěrné délky jednotlivých konstrukčních prvků (např. pro posouzení stability). Vlastní tvary, pro které má určitý prut malé hodnoty MRF (např. <20 %), lze v této souvislosti zanedbat.
MRF se zobrazí pro vlastní tvar v tabulce výsledků pod položkou Posouzení stability --> Výsledky po prutech --> Vzpěrné délky a kritické síly.