CONCRETE | Základní vlastnosti

  • Převzetí výsledků z programu RSTAB
  • Rozsáhlé databáze materiálů a průřezů
  • Rozšíření modulu EC2 pro RSTAB umožňuje posouzení železobetonu podle EN 1992-1-1:2004 (Eurokód 2). K dispozici jsou tyto národní přílohy:
    • DK | Vlajka DIN EN 1992-1-1/NA/A1:2015-12 (Německo)
    • Rakousko | Vlajka ÖNORM B 1992-1-1:2018-01 (Rakousko)
    • Vlajka Belgie NBN EN 1992-1-1 ANB:2010 pro návrh betonových konstrukcí, a norma EN 1992-1-2 ANB:2010 pro posouzení požární odolnosti (Belgie)
    • Bulharsko | Vlajka BDS EN 1992-1-1: 2005/NA:2011 (Bulharsko)
    • Vlajka Dánska EN 1992-1-1 DK NA:2013 (Dánsko)
    • Vlajka Francie NF EN 1992-1-1/NA:2016-03 (Francie)
    • Vlajka Finska SFS EN 1992-1-1/NA:2007-10 (Finsko)
    • Vlajka Itálie UNI EN 1992-1-1/NA:2007-07 (Itálie)
    • Vlajka Lotyšska LVS EN 1992-1-1:2005/NA:2014 (Lotyšsko)
    • Vlajka Litvy LST EN 1992-1-1:2005/NA:2011 (Litva)
    • Vlajka Malajsie MS EN 1992-1-1:2010 (Malajsie)
    • Vlajka Nizozemska NEN-EN 1992-1-1+C2:2011/NB:2016 (Nizozemsko)
    • NS EN 1992-1-1:2004-NA:2008 (Norsko)
    • Vlajka Polsko PN EN 1992-1-1/NA:2010 (Polsko)
    • Vlajka Portugalska NP EN 1992-1-1/NA:2010-02 (Portugalsko)
    • Vlajka Rumunska SR EN 1992-1-1:2004/NA:2008 (Rumunsko)
    • Vlajka Švédska SS EN 1992-1-1/NA:2008 (Švédsko)
    • Vlajka Singapuru SS EN 1992-1-1/NA:2008-06 (Singapur)
    • Vlajka Slovensko STN EN 1992-1-1/NA:2008-06 (Slovensko)
    • Vlajka Slovinska SIST EN 1992-1-1:2005/A101:2006 (Slovinsko)
    • Vlajka Španělsko UNE EN 1992-1-1/NA:2013 (Španělsko)
    • CS | Vlajka ČSN EN 1992-1-1/NA:2016-05 (Česká republika)
    • EN-GB | Vlajka BS EN 1992-1-1:2004/NA:2005 (Velká Británie)
    • Vlajka Běloruska CPM 1992-1-1:2009 (Bělorusko)
    • Vlajka Kypru CYS EN 1992-1-1:2004/NA:2009 (Kypr)
  • Kromě výše uvedených národních příloh (NP) lze také definovat uživatelské NP s vlastními mezními hodnotami a parametry.
  • Volitelné přednastavení dílčích součinitelů spolehlivosti a redukčních součinitelů, omezení výšky tlakové zóny, materiálových vlastností a krycí betonové vrstvy
  • Stanovení podélné, smykové a torzní výztuže
  • Posouzení prutů s náběhem
  • Optimalizace průřezu
  • Vyznačení minimální a tlakové výztuže
  • Stanovení návrhu výztuže s možností úprav
  • Posouzení šířky trhlin s možností zvětšení nutné výztuže pro zachování definovaných mezních hodnot
  • Nelineární výpočet s ohledem na průřezy s trhlinami (pro EN 1992-1-1:2004 a DIN 1045-1:2008)
  • Zohlednění tahového zpevnění
  • Zohlednění dotvarování a smršťování betonu
  • Deformace průřezů s trhlinami (stav II)
  • Grafické znázornění všech průběhů výsledků
  • Posouzení požární odolnosti obdélníkových a kruhových průřezů zjednodušenou metodou (zónovou metodou) v souladu s EN 1992-1-2. Lze tak provést také posouzení požární odolnosti stojek.

CONCRETE | Údaje

Po spuštění přídavného modulu se zvolí návrhová norma a metoda. Mezní stavy únosnosti a použitelnosti lze posuzovat lineární a nelineární výpočetní metodou. Zatěžovací stavy, kombinace zatížení nebo kombinace výsledků se pak přiřadí různým typům výpočtu. Další tabulky slouží k zadání materiálů a průřezů. Kromě toho je možné stanovit parametry pro dotvarování a smršťování. Součinitele dotvarování a smršťování se upraví podle stáří betonu.

Geometrie podpory se stanoví na základě údajů důležitých pro posouzení, jako jsou šířky a typy podpor (přímá, monolitická, koncová nebo mezilehlá podpora) a redistribuce momentů a také posouvající síla a redukce momentů. Přídavný modul CONCRETE automaticky rozpozná typy podpor z modelu vytvořeném v programu RSTAB.

Segmentované okno obsahuje specifické údaje výztuže, jako jsou průměry, krytí výztuže a typ oslabení výztuže, počet vrstev, řezná schopnost třmínků a typ ukotvení. V případě posouzení požární odolnosti je třeba definovat třídu požární odolnosti, vlastnosti materiálu související s požárem a stranu průřezu vystavenou požáru. Pruty a sady prutů lze shrnout do speciálních 'skupin výztuží' s různými parametry posouzení.

Pro posouzení šířky trhlin je možné nastavit mezní hodnotu maximální šířky trhlin. Zároveň modul umožňuje stanovit geometrii náběhů pro výztuž.

CONCRETE | Dimenzování,

Před spuštěním výpočtu je možné zkontrolovat úplnost a správnost vstupních dat pomocí programové funkce [Kontrola]. Přídavný modul CONCRETE provede výpočet a poté vyhledá výsledky relevantních zatěžovacích stavů, kombinací zatížení a kombinací výsledků. Není-li možné takové výsledky nalézt, program RSTAB spustí výpočet pro stanovení nezbytných vnitřních sil.

Podle zvolené návrhové normy se vypočítají požadované průřezy podélné a smykové výztuže včetně příslušných mezivýsledků. V případě, že podélná výztuž určená na základě posouzení mezního stavu únosnosti nepostačuje pro posouzení maximální šířky trhlin, program umožňuje automatické zvětšení výztuže až k požadované mezní hodnotě.

Pomocí nelineárního výpočtu lze posoudit potenciálně nestabilní konstrukční dílce. Podle příslušné normy jsou k dispozici různé přístupy.

Posouzení požární odolnosti probíhá podle zjednodušené výpočtové metody v souladu s EN 1992-1-2, 4.2. Modul CONCRETE využívá pro posouzení zónovou metodu uvedenou v příloze B2. Kromě toho lze zohlednit tepelná přetvoření v podélném směru a tepelné zakřivení, které je způsobeno nesymetrickými účinky požáru.

CONCRETE | Výsledky

Po skončení výpočtu se zobrazí výsledky posouzení mezního stavu použitelnosti a nutná výztuž v přehledně uspořádaných tabulkách. Kromě toho se zobrazí také všechny mezihodnoty. Aktuální protažení a napětí průřezů jsou také znázorněna graficky.

Součástí návrhů podélné a třmínkové výztuže jsou praktické nákresy výztuže. Navrženou výztuž lze dále upravovat a měnit například počet prutů a ukotvení. Změny se automaticky aktualizují.

Betonové průřezy s výztuží lze vizualizovat pomocí 3D renderování. Tato možnost představuje optimální způsob dokumentace údajů pro zhotovení výkresů výztuže a jejích výkazů.

Posouzení šířky trhlin se provádí pomocí vybrané výztuže vnitřních sil v mezním stavu použitelnosti. Výsledky zahrnují napětí ve výztuži, minimální výztuž, mezní průměry, maximální vzdálenost mezi výztuží, vzdálenost trhlin a maximální šířku trhlin.

Výsledkem nelineární analýzy jsou mezní stavy únosnosti průřezu s definovaným vyztužením (které je stanoveno lineárně pružným výpočtem) a skutečný průhyb konstrukčního dílce s ohledem na oslabení průřezu trhlinami.