Tento dialog slouží k zadání zvláštních údajů o nosnících, které jsou bočně podepřeny plechy nebo vaznicemi (viz [6], čl. 10.1 a 10.3).
Horní sekce obsahuje seznam posuzovaných prutů s parametry důležitými pro posouzení na klopení. Parametry jsou interaktivní s údaji v sekci Nastavení.
Vpravo vedle sekce Nastavení se jednotlivé možnosti a údaje zobrazí názorně v grafickém okně, a usnadňují tak zadání okrajových podmínek. Zobrazí se přitom vždy právě vybraný parametr.
Pod sekcí Nastavení se nachází zaškrtávací pole Vstup přiřadit prutům č.
Pokud toto pole označíme, budou následně zadané údaje platit pro vybrané pruty (ručně uvedené nebo vybrané pomocí funkce 
v grafickém okně), resp. pro všechny pruty.
Tato volba je užitečná, pokud chceme několika prutům přiřadit stejné okrajové podmínky.
Ve sloupci Komentář může uživatel u každého prutu uvést vlastní poznámky, např. vysvětlit parametry důležité pro prostorový vzpěr prutu.
Pro informaci se v tomto poli uvádí označení průřezu. V případě prutu s náběhy se zobrazí označení průřezu na počátku i konci prutu.
Pokud chceme zadat parametry ke smykovému poli, je třeba zaškrtnout příslušné políčko ve sloupci A v tabulce nebo v sekci Nastavení
Typ smykového pole můžeme vybrat ze seznamu.
Použití spojitého bočního podepření se řídí normou EN 1993-1-1 [1], přílohou BB.2.1 a normou EN 1993-1-3 [6], článkem 10.1.5.1.
Pro výpočet tuhosti smykového pole trapézového profilu je třeba zadat následující údaje (viz obr. 2.39):
- Délka smykového pole lS
- Vzdálenost nosníků s
- Poloha trapézového plechu na profilu
- Označení trapézového plechu
- Druh uchycení
Délku smykového pole a vzdálenost nosníků můžeme stanovit ručně nebo graficky pomocí funkce 
.
Dané tlačítko se aktivuje, pokud se kurzor myši nachází v některém z těchto dvou zadávacích políček.
Následně můžeme v uživatelském prostředí RFEMu či RSTABu vybrat dva body, které budou určovat smykové pole nebo vzdálenost nosníků.
Pro stanovení polohy trapézového plechu na profilu můžeme použít vlevo znázorněný seznam, který nám nabízí několik možností. V případě zadání uživatelem se vzdálenost d vztahuje k těžišti, znaménko se řídí osou z průřezu.
Databázi trapézových profilů můžeme otevřít tlačítkem , které se nám zpřístupní, jakmile myší klikneme do vstupního pole Označení trapézového plechu (viz obr. 2.39).
Otevře se databáze průřezů hlavního programu RFEM, resp. RSTAB (viz obr. 2.41),
v němž můžeme požadovaný trapézový plech vybrat dvojím kliknutím nebo tlačítkem [OK].
Hodnota smykového pole K1 a K2 se pak v sekci Nastavení vyplní automaticky.
Základní šířka b trapézového plechu uvedená v databázi profilů nemá na tyto hodnoty vliv.
Druh uchycení trapézového plechu také ovlivňuje smykovou tuhost, kterou plech nosníku dodává. Pokud je trapézový plech upevněn pouze na každém druhém žebru, snižuje se uvažovaná smyková tuhost součinitelem 5.
Pro výpočet tuhosti smykového pole je potřeba zadat následující údaje:
- Délka smykového pole lS
- Vzdálenost nosníků s
- Poloha ztužení na profilu
- Vzdálenost svislic b
- Počet ztužení
- Profil diagonál
- Profil svislic
Délku smykového pole, vzdálenost nosníků a vzdálenost svislic můžeme stanovit ručně anebo graficky pomocí funkce .
Dané tlačítko se aktivuje, pokud se kurzor myši nachází v některém z těchto zadávacích políček.
Následně můžeme v uživatelském prostředí RFEMu či RSTABu vybrat dva body, které budou určovat smykové pole nebo příslušné vzdálenosti.
Pro stanovení polohy ztužení na profilu můžeme použít vlevo znázorněný seznam, který nám nabízí několik možností. V případě zadání uživatelem se vzdálenost d vztahuje k těžišti, znaménko se řídí osou z průřezu.
Průřezovou plochu diagonál a svislic můžeme nejsnáze určit tak, že vybereme název profilu z databáze hlavního programu RFEM, resp. RSTAB.
Databázi lze otevřít tlačítkem na konci vstupního políčka.
Průřezová plocha se přitom převezme automaticky.
Příslušnou hodnotu můžeme ovšem vyplnit také přímo.
Pro výpočet tuhosti smykového pole při použití trapézového plechu a ztužení je potřeba zadat následující údaje:
- Délka smykového pole lS
- Vzdálenost nosníků s
- Poloha smykového pole na profilu
- Označení trapézového plechu
- Druh uchycení
- Vzdálenost svislic b
- Počet ztužení
- Profil diagonál
- Profil svislic
Při zadání tohoto typu smykového pole se slučují parametry výše popsaných možností Trapézový plech a Ztužení.
Návrhovou hodnotu smykové tuhosti Snávr můžeme zadat také přímo.
Dále je pak třeba určit polohu smykového pole na profilu.
Pokud chceme zadat parametry torzního uložení, je třeba zaškrtnout příslušné políčko ve sloupci B v tabulce nebo v sekci Nastavení.
Typ torzního uložení můžeme vybrat ze seznamu.
Pro výpočet tuhostních příspěvků trapézového profilu a deformace přípoje je třeba zadat následující údaje (viz obr. 2.45):
- Materiál a označení trapézového plechu
- Metoda stanovení CD,A
- Vzdálenost nosníků s
- Efekt průběžného nosníku
Databázi trapézových profilů můžeme otevřít tlačítkem , které se nám zpřístupní, jakmile myší klikneme do vstupního pole Označení dílce (viz obr. 2.43).
Otevře se databáze průřezů hlavního programu RFEM, resp. RSTAB (viz obr. 2.41),
v němž můžeme požadovaný trapézový plech vybrat dvojím kliknutím nebo tlačítkem [OK].
Parametry profilu tloušťka trapézového plechu t, poloha trapézového plechu, moment setrvačnosti Is pro zatížení směrem dolů, vzdálenost žeber bR a šířka pásu profilového plechu bT se převezmou automaticky.
V případě spojitého torzního uložení je třeba zohlednit také deformaci přípoje.
Pod položkou Metoda stanovení CD,A můžeme torzní tuhost C100 určit pro jednotlivé zatěžovací stavy a kombinace ručně nebo ji může stanovit program podle [6], tabulky 10.3.
Pro automatické určení hodnoty je třeba použít tlačítko , které se nám zobrazí, jakmile klikneme do vstupního políčka v řádku C100.
Otevřeme jím dialog, v kterém lze vybrat příslušný součinitel.
Po kliknutí na tlačítko [OK] se vybraná hodnota přiřadí všem posuzovaným zatěžovacím stavům a kombinacím. Pokud chceme hodnotu přiřadit pouze některému zatěžovacímu stavu, je třeba dialog Import součinitele otevřít z políčka pro zadání hodnoty C100 u konkrétního zatěžovacího stavu.
Vzdálenost nosníků lze rovněž zadat ručně anebo graficky po kliknutí na tlačítko ,
kdy stanovíme v pracovním okně RFEMu, resp. RSTABu dva body, kterými bude vzdálenost nosníků určena.
Efekt průběžného nosníku ovlivňuje hodnotu součinitele k torzního uložení CD,C. Můžeme ho vybrat ze seznamu v daném řádku (vnější pole : k = 2, vnitřní pole : k = 4).
Pro výpočet tuhostního příspěvku jednotlivých podpor, jako například vaznic, je třeba zadat následující údaje:
- Materiál a označení profilu
- Vzdálenost vaznic e
- Vzdálenost nosníků s
- Efekt průběžného nosníku
Materiál a označení profilu můžeme po kliknutí na tlačítko vybrat z databáze RFEMu či RSTABu.
Nejdříve je třeba aktivovat kliknutím myší příslušné vstupní políčko.
Vzdálenost vaznic a vzdálenost nosníků můžeme zadat ručně anebo po kliknutí na tlačítko graficky
v pracovním okně RFEMu, resp. RSTABu, kdy stanovíme dva body, kterými bude vzdálenost vaznic, resp. nosníků určena.
Efekt průběžného nosníku ovlivňuje hodnotu součinitele k torzního uložení CD,C. Můžeme ho vybrat ze seznamu v daném řádku (vnější pole : k = 2, vnitřní pole : k = 4).
Návrhovou hodnotu rotační tuhosti CD můžeme zadat také přímo.
Oslabení průřezu dírami je třeba zohlednit podle [1], čl. 6.2.3 při posouzení namáhání v tahu. Plochu oslabeného průřezu Anet lze zadat zvlášť na začátku a na konci prutu – na těchto dvou místech x se zpravidla nacházejí spojovací prostředky. Pro kontrolu se zobrazí také plocha neoslabeného průřezu A.