V tomto verifikačním příkladu se vypočítají návrhové hodnoty smykových sil na nosnících podle EN 1998-1, 5.4.2.2 a 5.5.2.1 a také návrhové hodnoty únosnosti sloupů v ohybu podle 5.2.3.3(2). ). Systém tvoří železobetonový nosník o dvou polích s rozpětím 5,50 m. Nosník je součástí rámového systému. Získané výsledky se porovnají s výsledky v [1].
Prut s danými okrajovými podmínkami je zatížen krouticím momentem a normálovou silou. Při zanedbání vlastní tíhy se stanoví maximální torzní deformace nosníku a jeho vnitřní torzní moment, který je definován jako součet primárního krouticího momentu a krouticího momentu vyvolaného normálovou silou. Tyto hodnoty porovnáme při zohlednění nebo zanedbání vlivu normálové síly. Verifikační příklad vychází z příkladu, který představili Gensichen a Lumpe.
V aktuálním validačním příkladu vyšetřujeme součinitel tlaku větru (Cp) jak pro hlavní konstrukční prvky (Cp,ave ), tak pro vedlejší konstrukční prvky, jako jsou opláštění nebo fasádní systémy (Cp,local ) podle NBC 2020 {%/#Viz [1]]] a
Databáze japonských větrných tunelů
pro nízkopodlažní budovu se sklonem 45 stupňů. Doporučené nastavení pro trojrozměrnou plochou střechu s ostrými okapy popíšeme v další části.
V aktuálním validačním příkladu zkoumáme hodnotu tlaku větru jak pro obecné statické posouzení (Cp,10 ), tak pro lokální statické posouzení, jako jsou opláštění nebo fasádní systémy (Cp,1 ) na základě EN 1991-1-4 pro plochou střechu, příklad { %/#Refer [1]]] a
Databáze japonských větrných tunelů
. Doporučené nastavení pro trojrozměrnou plochou střechu s ostrými okapy popíšeme v další části.
V našem aktuálním validačním příkladu vyšetřujeme součinitel tlaku větru (Cp) ploché střechy a stěn pomocí ASCE7-22 [1]. V sekci 28.3 (Zatížení větrem - hlavní zatížení od síly větru) a na obr. 28.3-1 (zatěžovací stav 1) je tabulka, která ukazuje hodnotu Cp pro různé sklony střechy.
V aktuálním příkladu ověření zkoumáme hodnotu tlaku větru jak pro obecná statická posouzení (Cp,10 ), tak pro posouzení obvodového pláště nebo fasády (Cp,1 ) obdélníkových budov podle EN 1991-1-4 [1]. Existují trojrozměrné případy, o kterých si více vysvětlíme v příštím díle.
Verifikační příklad popisuje stacionární proudění okolo výškové budovy v městské zástavbě (zmenšený model). Příklad byl publikován Japonským architektonickým institutem (AIJ). Vybrané výsledky (rychlost proudění) jsou porovnány s naměřenými hodnotami.
A member with the given boundary conditions is loaded by torsional moment and axial force. Neglecting its self-weight, determine the beam's maximum torsional deformation as well as its inner torsional moment, defined as the sum of a primary torsional moment and torsional moment caused by the normal force. Tyto hodnoty porovnáme při zohlednění nebo zanedbání vlivu normálové síly. The verification example is based on the example introduced by Gensichen and Lumpe.