1. Kdo jsi?
Jmenuji se Bastian Kuhn.
2. Jaké máš vzdělání a jak ses dostal ke společnosti Dlubal?
Po maturitě jsem se vyučil truhlářem. Již během učení jsem si uvědomil, že bych chtěl ve škole pokračovat, a proto jsem v roce 2004 začal studovat na vysoké škole dřevěné konstrukce. Graduoval jsem to v roce 2008. Před příchodem do společnosti Dlubal jsem pracoval ve společnosti nedaleko Stuttgartu, kde jsem také psal diplomovou práci. Tam jsem počítal příhradové nosníky s kovovými deskami s prolisovanými trny, tedy konstrukce s velkým rozpětím.
Potom jsem v březnu 2008 přišel do firmy Dlubal. Ve společnosti Dlubal jsem pochopil, že i když moje studium dřevěných konstrukcí bylo dobrým základem, práce ve společnosti Dlubal často vyžaduje vyšší teoretické znalosti. Proto jsem se v roce 2013 vrátil zpět na Hannoverskou univerzitu na stavební fakultu, kterou jsem dokončil magisterské studium v roce 2017.
3. Jaké jsou tvoje úkoly?
Starám se především o zákaznickou podporu společnosti Dlubal a právě teď dělám také mnoho prezentací, školení a ukázek našeho nového programu RFEM 6. Provádím také kontroly a testy programu v oblasti dřevěných konstrukcí, například pro náš nový addon Vícevrstvé plochy nebo pro zcela nový addon Model budovy.
Addon Vícevrstvé plochy je určen pro vícevrstvé plochy, tj. především pro konstrukce z křížem lepeného dřeva. Za posledních 10 až 15 let dřevostavby prodělaly značnou revoluci. Hodně jsme v této oblasti vykonali a také hodně vyvinuli. Je to velká výzva.
Kromě toho se zabývám programy RX-TIMBER. Zrovna včera jsem měl další rozhovor s jednou anglickou projekční kanceláří. Používají program RX-TIMBER pro výpočet jednodušších, ale i složitějších konstrukcí. Spolupracuji také hodně s našimi programátory a analytiky vývoje.
4. Na co se těšíš, když jdeš ráno do práce?
Když přijdu do práce, nikdy to není stejné. Zvláště pokud pracujete v oddělení podpory, máte například dotaz "Jak se počítá podloží pro základový pas z pružiny XY?" To není 100% můj obor, a tak se také nad tím musím znovu krátce zamyslet. Toto je příklad toho, že to nikdy není stejné.
Zároveň však, pokud dělám něco v oblasti dřevěných konstrukcí, mohu se zcela ponořit do tématu. Práce je to tedy různorodá, ale přesto se mohu věnovat teoretické hloubce, což bych dříve ve statické kanceláři často nemohl.
5. Co tě obecně nadchne, pokud jde o stavebnictví/BIM/statiku?
Zde se opět dostáváme k praxi. Líbí se mi, když si vymyslím konstrukci, kde pak spočítám například dřevobetonový spřažený strop s různými napěťovými stavy a pak je konstrukce postavena. Že pak například konstrukce funguje i při kmitání atd.
Nebo když vyvineme program a následně vidím, jak se úspěšně používá pro velké projekty.
6. Jaká byla zatím tvá nejlepší zkušenost?
Musím říct, že pokud se podívám zpětně na poslední rok nebo dva, tak je to určitě školení o dřevěných konstrukcích, které jsme spolu s kolegou Gerhardem Rehmem uspořádali a které bylo přijato převážně velmi kladně.
Mezi nimi jedno, dvě školení proběhla opravdu perfektně. Všichni byli veskrze nadšení. Otázek bylo mnoho. Měl jsem samozřejmě více dobrých zážitků, ale tohle je to, co v poslední době považuji za nejlepší.
7. Co je tvým koníčkem a jak ho lze kombinovat s tvým zaměstnáním?
Dřevěné stavby. Tesařství je možná nadsázka, ale mám malou dílnu, kde dělám velké i malé dřevozpracující projekty. Dobře se to hodí k mé práci, ale to jsou věci, kterým se plně věnuji ve svém volném čase. Nemá to nic společného s mou prací, kromě toho, že obojí souvisí se dřevem.
8. Jakou radu bys dala mladým lidem do budoucna?
To, co jsem si uvědomil během studia, je, že při studiu je lepší dát přednost širokému uplatnění. Nespecializujte se příliš, v práci k tomu později stejně dojde, že do některých témat proniknete hlouběji.
Už během studia mi bylo jasné, že se více zajímám o statiku/mechaniku a stavební fyzika mě nyní tolik nezajímá. Mezi oblasti, které mě až tak nezajímají, patří také vodní stavby a zakládání budov. Rád bych měl širší znalosti a věděl trochu více.
Rozhodně byste se také měli pokusit získat velký vhled do praxe během studia a samozřejmě také po něm. Často slyšíme na podpoře mladé kolegy, kteří jsou poměrně čerstvě dostudovaní. Vůbec nechápou, co vlastně konstrukce znamenají. Ani já po ukončení studia jsem to nevěděl. To je jasné, samozřejmě, že se to také naučíte.
Přirovnal bych to k řidičskému průkazu. Pokud uděláte zkoušky na řidičský průkaz, také hned neřídíte auto dobře. Proto je třeba se nejdřív odhodlat a konstrukci analyzovat a rozložit. Na tom byste rozhodně měli zapracovat. Poté se kruh opět uzavře. Měli byste se podívat s odstupem, abyste hleděli nejen na jednotlivou část, ale na konstrukci nebo cokoli, co plánujete, jako na celek.
9. Jaká je tvoje nejoblíbenější stavba?
Je to Kilden Arts Center v Norsku. Není tak spektakulární z hlediska únosnosti dřevěné konstrukce. Tu nese konzola z oceli a betonu. Celá konstrukce je ovšem velmi složitá z hlediska projektování a prefabrikace.
I toto spočítala společnost Blumer Lehmann ve Švýcarsku naším programem. Mohl jsem být trochu při tom. Neúčastnil jsem se na projektu, ale viděl jsem, jak to celé funguje. Na projektování se tehdy podílela i kancelář Design to Production. Nahoře je rovná hrana a od té se odvíjí úžasný tvar. Každé prkno muselo být konicky zkoseno a vyfrézováno. Přišlo mi naprosto fascinující dělat něco takového v prefabrikaci. Proto je to moje oblíbená konstrukce, i když není staticky tak náročná.