Nyní lze využívat třech různých možností stanovení teploty. Nejčastěji používaná je normová teplotní křivka, protože se podle ní provádí většina experimentálních testů materiálů pro požární ochranu. Navíc jsme do přídavného modulu implementovali také křivku vnějšího požáru a uhlovodíkovou křivku. Další možností je zadat teplotu prvku přímo, například z experimentálního stanovení nebo jiného typu výpočtu teplotního pole.
Pro ochranu jednotlivých konstrukčních prvků před účinky požáru máme možnost použít různé typy požární ochrany. Vybereme‑li některý materiál pro požární ochranu, provede se výpočet podle článku 4.5.2.2. Jako materiály pro požární ochranu se v normě EN 1993‑1‑2 uvádí výhradně obklady, případně nátěry. Výše uvedený výpočet není možný v případě izolačních nátěrů a izolačních vrstev obkladů, neboť taková ochrana má různé vlastnosti v závislosti na teplotě.
Po stanovení teplot oceli se znovu provede posouzení konstrukce na únosnost a stabilitu, při kterém na základě zvýšené teploty v prvku dojde ke snížení meze kluzu a modulu pružnosti. V tabulkách s výsledky lze nyní samostatně prohlížet posouzení za studena a za tepla.
Ve výstupu výsledků máme také možnost zobrazit iteračně stanovenou teplotu oceli v diagramu spolu s vybranou křivkou požáru.
Databáze znalostí