Jako příklad lze uvést prut s náběhem z bodu A do bodu B. Průřez 1 a 2 definují počátek a konec prutu. Počátek prutu leží v bodě A v uzlu 1. Konec prutu je v bodě B v uzlu 2. Uzly 3 až 7 leží na předem definovaném prutu s náběhem, ale nejsou s ním dosud spojeny. K těmto uzlům se například připojí příčné nosníky.
Pokud použijeme funkci „Spojit linie/pruty“ (výběrové okno přes danou část konstrukce), prut s náběhy se v uzlech 3 až 7 rozdělí. Správnou výšku průřezu program stanoví automaticky, takže ji uživatel nemusí předem zadávat. Pokud jsme na počátku prutu a na konci prutu s náběhem zadali různou excentricitu prutu, pak se také správně interpoluje v mezilehlých uzlech.
V programu RSTAB najdeme tuto funkci pod názvem „Spojit pruty“.
