Tyto výstřednosti plynou z plánovaného excentrického působení zatížení, z (geometrických i materiálových) imperfekcí konstrukce a z přídavné výstřednosti vyplývající z výpočtu druhého řádu.
Plánované excentricity
Excentricity od plánovaného excentrického působení zatížení lze snadno spočítat na základě momentů, které v důsledku excentrického působení zatížení vznikají. Pro konstantní průběh momentu platí následující vztah:
Dabei ist die Mindestausmitte nach Abs. 6.1.(4)
mit h = Querschnittshöhe.V případě lineárně proměnného průběhu momentu lze stanovit náhradní výstřednost a použít následující rovnici:
Excentricity je přitom třeba uvažovat se znaménkem. Stejná znaménka mají v případě, že příslušné momenty vyvolávají na stejné straně tah.
U jakéhokoli průběhu momentu se vždy počítá s maximální výstředností, a proto se z posouzení nemusí vyloučit žádné sloupy.
Nezamýšlená výstřednost vlivem imperfekcí
Při výpočtu momentů podle teorie prvního řádu je třeba zohlednit také geometrické a materiálové imperfekce. Mohou se přitom použít náhradní geometrické imperfekce, vyjádřené vychýlením od svislice o úhel θi.
Výstřednost se v normě EN 1992-1-1 stanoví pomocí rovnice (5.2):
Pro vychýlení od svislice θi přitom platí vztah (5.1):
kde:
Grundwert der Schiefstellung
Abminderungsbeiwert für die Höhe
Abminderungsbeiwert für die Anzahl der Bauteile (m = Anzahl der Stützen)
Ohybový moment pro náhradní imperfekci ei je pak:
Přídavná výstřednost vyplývající z výpočtu druhého řádu
Při působení osového zatížení dochází k zakřivení sloupu, kdy se hlava sloupu vychýlí o e2. Z toho plyne průběh momentu druhého řádu.
Při použití metody jmenovité křivosti se předpokládá parabolický průběh momentu. Výpočet výstřednosti druhého řádu se provádí podle EN 1992-1-1, článku 5.8.8.2(3).
Postup je podrobně popsán v normě nebo také v manuálu k přídavnému modulu RF-/CONCRETE Columns.
Zvláštnosti výpočtu excentricit při dvouosém namáhání ohybem
U sloupů namáhaných dvouosým ohybem lze nejdříve provést samostatný návrh ve směrech obou hlavních os bez ohledu na dvouosé namáhání ohybem. Při tomto posouzení je třeba uvažovat imperfekce pouze v tom směru, kde budou mít nejnepříznivější účinek. Posouzení lze pak provést v obou směrech s celou uvažovanou výztuží. Je třeba vyloučit, že imperfekce vyžadují posouzení na dvouosý ohyb.
Pro samostatné posouzení v obou hlavních směrech a zanedbání dvouosého ohybu musí být splněny podmínky vyjádřené v normě rovnicemi (5.38).
Předpokladem tohoto samostatného posouzení je také označení příslušné možnosti v modulu RF-/CONCRETE Columns.
Zaprvé je třeba splnit štíhlostní poměry podle vztahu (5.38a):
Zadruhé musí poměrné výstřednosti vyhovovat podmínkám podle rovnice (5.38b):
kde:
iy a iz jsou poloměry setrvačnosti k ose y, respektive z
sind die Lastausmitten in Richtung der Achsen.
Při výpočtu návrhových momentů MEdy a MEdz se v podřadném směru imperfekce nezohledňuje.
Podřadný směr se stanoví na základě poměru celkové výstřednosti k výstřednosti prvního řádu.
für die Berechnung von (5.38b).
Jinak se ei,z nastaví na 0.
Pokud je tím splněna některá z podmínek (5.38b), lze provést samostatné posouzení a zanedbat imperfekce v podřadném směru. Pokud podmínky ve vztazích (5.38b) nejsou splněny, musí se dvouosé namáhání ohybem včetně veškerých imperfekcí zohlednit.
Příklad konzoly
Excentricity druhého řádu se převezmou z programu:
e2,y = 238 mm
e2,z = 119,5 mm
Na základě těchto hodnot lze nyní stanovit, který směr je podřadný.
Nyní lze tedy ei,z nastavit na 0 a dostaneme hodnoty podle Obr. 06.
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
