Různé možnosti výpočtu v programu RFEM
Různé uspořádání podpor může takové špičky napětí způsobit anebo naopak umožní se jim vyhnout. Již při zadání skladby skla je proto třeba zohlednit určité body a znát funkce programu. V zásadě máme k dispozici dvě možnosti výpočtu: možnost „2D“ nebo „3D“.
Typ výpočtu „2D“ představuje interní modelování skladby vrstveného skla pomocí ploch. Skleněné tabule se v programu RFEM znázorňují pomocí plošných prvků. Při použití vrstvených bezpečnostních skel se určí odpovídající tloušťka vrstvy. Při zohlednění smykového spřažení ovšem tato teorie naráží v případě příliš velkých rozdílů v tuhosti na své hranice, a tak je třeba použít volbu „3D“.
Skladba skla se přitom modeluje a počítá jako objemové prvky (tělesa). Výhodou této časově náročnější metody je přesné zohlednění tuhosti jednotlivých vrstev při výpočtu a realistické zachycení vztahů, jako je smykové spřažení. V některých případech je již v programu RFEM předem nastavena možnost výpočtu, kterou nelze změnit.
Výběr uspořádání podpor
Výpočet podle deskové teorie představuje nejjednodušší základ pro uspořádání podpor. Podpory se automaticky přiřadí systémové linii.
Pokud ovšem budeme při výpočtu vycházet z teorie těles, máme na výběr z několika možností. Podpory lze definovat na každé vrstvě skla, což však může vést k nežádoucím momentům vetknutí v oblasti podepření. Na tento jev je třeba pamatovat již při zadávání vstupních údajů, protože při vyhodnocování výsledků není toto nastavení hned zjevné.
Porovnání výsledků a shrnutí
Pokud porovnáme výsledky obou výpočtů jednoduché tabule z vrstveného skla, která je podepřena na jedné straně a na druhé straně na všech hranách, ukazuje se, že využití systému 2 je ještě příznivější než u systému 1. Dies ergibt sich eben daraus, dass durch die Lagerung eine Einspannung entsteht, dem Auflager somit mehr Steifigkeit zugewiesen wird und dadurch in Feldmitte eine geringere Verformung und geringere Schnittkräfte entstehen.
Toto nižší využití je ovšem poněkud klamné, protože rám, respektive upevnění skleněné tabule s rámem zpravidla nebývá navrženo na tyto síly. Z výsledků také ovšem vyplývá, že rozdíly ve výpočtech jsou velmi malé, a často je proto ani nezaznamenáme. Cílem tohoto článku je ukázat uživateli, že je vhodné obzvláště ve skleněných konstrukcích zaměřit se před výpočtem na nastavení detailů, aby bylo možné model v programu MKP vytvořit co nejpřesněji.
