Kontakty ploch i typ kontaktů ploch lze definovat pomocí příslušných položek v Navigátoru Data. První z nich jsou uspořádány v „Speciálních objektech“, druhé v „Typech pro speciální objekty“. Více o jejich definici se dozvíte v příkladu na obrázku 1, kde je vytvořen spoj mezi plochou č. 2 a plochou č. 3.
Dialogové okno „Nový kontakt ploch“ je zobrazeno na obrázku 2. Jak je vidět, postup jeho definování je poměrně jednoduchý. Nejprve je třeba zadat čísla ploch, mezi nimiž se kontakt vytváří. Jeden z ploch definujte jako „Skupina 1“ a paralelní plochu jako „Skupina 2“.
Můžete také použít tlačítko „Vybrat jednotlivě“ a plochy vybrat graficky. Upozorňujeme, že každá skupina může také sestávat z několika ploch. Tyto skupiny ploch nemusí ležet přesně na sobě a nesmějí ležet v rovině.
Po výběru požadovaných ploch budete vyzváni k přiřazení typu kontaktu ploch. Pokud již existuje, můžete jej vybrat ze seznamu. V opačném případě můžete definovat nový typ kontaktu otevřením příslušného dialogového okna pomocí ikony „Vytvořit nový typ kontaktu plochy“ (obrázek 2). Dialogové okno pro definování nového typu kontaktu plochy je také k dispozici přes položku „Typ kontaktu plochy“ v Navigátoru Data (viz obrázek 1).
Typ kontaktu tedy můžete definovat při definování samotného kontaktu (jak je znázorněno na obrázku 2) nebo jej můžete definovat předem a poté jej vybrat ze seznamu v dialogovém okně „Nový kontakt ploch“. Druhý použití je znázorněno ve videu v tomto článku databáze znalostí.
Oba použití vedou k definici typů ploch kontaktů, jak je znázorněno na obrázku 3. Vzhledem k tomu, že typ plochy kontaktů řídí síly, které se přenášejí mezi plochami, je nutné nejprve nastavit vlastnosti kontaktu kolmo k plochám a rovnoběžně s plochami.
V seznamu „Kontakt kolmo k plochám“ můžete vybrat jednu z následujících tří možností: úplný přenos sil (tj. přenos tahových i tlakových sil mezi plochami); neúčinnost při tahu (tj. kontakt se uvolní, jakmile se plochy od sebe vzdálí); a neúčinnost při tlaku (tj. mezi plochami se přenášejí pouze tahové síly).
V seznamu „Kontakt rovnoběžně s plochami‘“ je naopak pět možností, které vám pomohou popsat, jak se mezi plochami přenášejí smykové síly (obrázek 4). Můžete například definovat, že se nepřenosí žádné smykové síly, pokud mezi plochami není kontakt v tahu nebo tlaku, a to výběrem možnosti „Porucha, pokud selhal kontakt kolmo k plochám“.
Můžete také zvolit možnost „Úplný přenos sil“ a všechny smykové síly budou přenášeny bez ohledu na to, zda je kontakt účinný kolmo k plochám. Další tři možnosti, které máte k dispozici, jsou: tuhé tření, pružné tření a pružné chování plochy.
Pro úplnost ukážeme, které parametry je třeba definovat při výběru jedné z posledních tří možností. Pokud tedy v seznamu „Kontakt rovnoběžně s plochami“ vyberete možnost „Tuhé tření“, musíte jako kontaktní parametry definovat součinitel tření μ nebo mezní napětí τmax (obrázek 5). Součinitel tření μ souvisí s poměrem napětí ve smyku τ (τ = μ ⋅ |σ|), zatímco τmax je mezní napětí; jakmile je dosaženo, napětí se dále nezvyšuje zvyšováním deformace, ale zůstává konstantní.
Podobným způsobem můžete vybrat „Elastické tření“ a definovat parametry kontaktu rovnoběžně s plochami, u nichž se smyková síla zvyšuje úměrně s deformací (obrázek 6). Zadání je podobné jako u tuhé smykové tuhosti zobrazené na obrázku 5. Jelikož je reprezentováno elastické chování, je také nutné specifikovat konstantu smykové tuhosti C, která představuje sílu potřebnou k posunutí plochy 1 m2 o 1 m.
Nakonec můžete zvolit elastické chování plochy a specifikovat smykovou tuhost C pružiny na záložce „Elastické chování“, abyste popsali vlastnost elastického přenosu smykových sil (obrázek 7).
V tomto konkrétním příkladu, kde má být definován kontakt mezi plochou č. 2 a plochou č. 3, je pro popis kontaktu kolmo k plochám zvoleno „Neúčinnost při tahu“ a pro popis kontaktu rovnoběžně s plochami je zvoleno „Tuhé tření“. Tímto způsobem je definován kontakt ploch, který je zobrazen na obrázku 8.
Shrnutí
Kontakt ploch popisuje spoj mezi dvěma nebo více rovnoběžnými plochami. Pro definování kontaktu ploch je nutné provést výběr příslušných ploch a definovat vlastnosti kontaktu. Vlastnosti kontaktu se definují pomocí typu kontaktu ploch, který ve skutečnosti řídí přenos sil mezi zadanými plochami. Kontakty „Surface Contacts“ (Kontakty ploch) i „Typ pro plochy“ lze definovat pomocí příslušných položek v Navigátoru Data.
