Pokud jste již modelovali ocelové přípoje v programu RFEM 6, pravděpodobně znáte addon Ocelové přípoje. Tento addon umožňuje posouzení přípojů pomocí konečně-prvkového modelu. Posouzení se provádějí pro různé typy přípojů válcovaných a svařovaných průřezů. Zadání a vyhodnocení výsledků jsou kompletně integrovány do uživatelského prostředí programu RFEM pro MKP výpočty.
Pomocí tohoto addonu lze v programu RFEM 6 vytvářet ocelové styčníky jednoduchým a známým výběrem předdefinovaných prvků. Databázi těchto komponent neustále rozšiřujeme, abychom našim zákazníkům modelování ocelových přípojů ještě více usnadnili.
V tomto článku představujeme komponentu Styčníkový plech a můžete zde sledovat příklad jeho použití při modelování ocelového styčníku přiřazeného uzlům č. 5 a 6 (obrázek 1).
Jak je znázorněno na obrázku 1, vytvořený ocelový přípoj spojuje na jedné straně pruty č. 4, č. 5 a č. 7 a na straně druhé pruty č. 21, č. 6 a č. 14. Abyste mohli začít vytvářet ocelový přípoj, je třeba otevřít dialog „Nový ocelový přípoj“, jak je znázorněno na obrázku 2.
Po otevření dialogu „Nový ocelový přípoj“, musíte v sekci „Přiřadit uzlům č.“ zadat všechny posuzované uzly. Uzly můžete zadat pomocí čísel nebo graficky pomocí tlačítka „Vybrat uzel v grafice“. Přípoj se má přiřadit uzlům č. 5 a č. 6, proto jsou tyto uzly zadány v tomto poli (obrázek 3). Jakmile vyberete uzly pro posouzení, program přiřadí všechny pruty připojené k těmto uzlům a seskupí je do oddělených skupin.
To znamená, že všechny pruty, které mají stejné vlastnosti a odpovídající polohu v modelu konstrukce, jsou seskupeny. V tomto případě jsou seskupené pruty č. 4 a 21, č. 5 a 6 a č. 7 a 14 (obrázek 3). Jejich označení se později použije, můžete jim také přiřadit vlastní název (nemusí být použito "Group").
Jak jsme právě uvedli, pruty se stejnými vlastnostmi jsou seskupeny, tato seskupení můžete vidět také v záložce "Pruty" (obrázek 4). V této záložce lze podrobně nastavovat parametry prutů spojených v uzlu. Je důležité zde pro pruty uvést podrobnosti, jako je jejich typ ("ukončený" nebo "průběžný"). Ve sloupci „Podepřené konce“ můžete určit, který prut má být ve vzdáleném uzlu KP podepřen.
Je možné povolit podpory pro více prutů, ale alespoň jeden prut nesmí být podepřen. Podpora odpovídá pevnému uložení a měla by být zvolena takovým způsobem a na takovém místě, aby co nejvíce odpovídala chování modelu. Pro tento přípoj se aktivují podepřené konce pro pruty ze skupiny 1 (tj. pruty č. 4 a č. 21).
Všechny komponenty přípoje se spravují v záložce Komponenty. Jak již bylo zmíněno na začátku tohoto textu, jednou z výhod programu RFEM 6 je, že lze ocelové přípoje vytvářet pomocí jednoduchého a známého zadávání předdefinovaných komponent. Pro zadání všech typů spojovacích situací jsou k dispozici různé typy předdefinovaných komponent (např. čelní deska, úhelníky, desky na stojině) a univerzálně použitelné základní komponenty (plechy, svary, pomocné roviny).
Jednou z komponent je styčníkový plech, který je tématem tohoto příspěvku. Kromě ořezu prutu potřebného pro tento přípoj se tak z databáze vloží dva styčníkové plechy (obrázek 5). Tím jsou pro konfiguraci k dispozici všechny sub-komponenty styčníkových plechů, jako přípojný plech, krycí plech, připojovací plech, svary a šrouby.
.png?mw=760&hash=911628d430baed05ed43015d2c92032daf9daf76)
Zadávaní nastavení styčníkového plechu si nejdříve ukážeme u nastavení styčníkového plechu č. 1. Než se však pustíme do jeho vlastností a kritérií zadání, je třeba zadat prut, který je připojen pomocí styčníkového plechu.
Poté lze vybrat, zda je referenčním objektem existující objekt (tj. prut, plech prutu nebo existující plech) nebo nový přípojný plech. Pokud jako v tomto případě zvolíme jako referenční objekt „Nový plech“ (obrázek 6), objeví se vstupní pole pro přípojný plech. Před konfigurací lze také zadat X-odsazení, tedy vzdálenost konce připojeného prutu od teoretického konce prutu.
Protože jsme jako referenční objekt zvolili "Nový plech", objeví se pro konfiguraci zadávací sekce pro přípojný plech (obrázek 7). Přípojný plech je navázán hlavním odkazovaným objektem vybraným v prvním řádku a může to být prut nebo plech (včetně plechů prutu). Je také možné definovat další odkazovaný objekt, což je možné pro případy, kdy potřebujete vložit přípojný plech mezi dva existující objekty.
Poté je třeba zadat materiál, tloušťku a uspořádání. Pro výběr roviny, s kterou bude přípojný plech zarovnán, máte dvě možnosti: „Připojený prut“ (zarovná plech podle roviny XZ připojeného prutu) a „Hlavní odkazovaný objekt“ (zarovná plech podle roviny tvořené podélnými osami hlavního odkazovaného objektu a připojeného prutu). Dalšími parametry, které definují přípojný plech, jsou jeho rozměry (tj. šířka a výška), posun podél podélné osy příslušného hlavního objektu, natočení okolo podélné osy připojeného prvku, excentricita přípojného prvku mimo rovinu plechu a počet plechů. Ten lze nastavit na 1 nebo 2; v tomto případě se použije jeden plech. Kromě toho lze plech upravit odsazením, zkosením nebo kombinací obojího. Pro každou změnu se objeví nový zadávací řádek. Pro plech v tomto případě se upraví přípojný plech pomocí zkosení.
Další sub-komponentou styčníkového plechu je připojovací plech. Tento plech spojuje (dále definovaný) krycí plech s referenčním objektem a lze ho považovat za prodloužení připojeného prvku ve formě plechu. Pokud je referenčním objektem již existující objekt, upraví se odpovídajícím způsobem poloha připojovacího plechu. Pokud je referenčním objektem nový plech, jako v tomto případě, umístí se připojovací plech středově ke spojovacímu prvku a poloha nového přípojného plechu se přizpůsobí připojovacímu plechu.
Pro zadání připojovacího plechu je třeba zadat materiál, rozměry plechu a jeho polohu. Tu lze zadat jako vpředu, vzadu nebo na obou (stranách). Odstraněné rohy připojovacího plechu lze upravit zkosením nebo zaoblením. U přípoje vytvořeného v tomto článku se připojovací plech upraví pomocí zkosení (obrázek 8).
Další sub-komponenta (tj. krycí plech) lze chápat jako spoj mezi připojovaným prvkem a připojovacím plechem, přičemž první je přivařen z jedné strany krycího plechu a druhý je přivařen z druhé strany. Tento plech je definován výběrem materiálu, tloušťkou a vzdáleností od okrajů připojených komponent. V posledních dvou řádcích sekce se pak automaticky zobrazí celkové rozměry plechu (obrázek 9).
Pro dokončení zadání styčníkového plechu je třeba určit, jak budou všechny tyto nové sub-komponenty přípoje spojeny. To lze provést v zadávacích sekcích "Svary" a "Šrouby", jak je znázorněno na obrázku 8. První se umístí mezi připojovaný prvek a krycí plech, mezi krycí plech a připojovací plech a mezi přípojný plech a referenční objekt.
Obecně platí, že v rámci výše uvedených přípojů se pro každý kontakt mezi dvěma plechy použije nová zadávací řádka. Zadání obsahuje zaškrtávací políčko, zda se má svar použít, výběrové pole pro typ svaru a (u možnosti koutový) tloušťku svaru. Šrouby naproti tomu spojují připojovací a přípojný plech. Budete vyzváni k zadání průměru šroubu, pevnostní třídy šroubu a uspořádání šroubů, jako je počet a horizontální a vertikální vzdálenost šroubů.
Totéž by mělo být provedeno pro styčníkový plech č. 2. Abychom se vyhnuli opakování a zbytečnému prodlužování článku, jsou použitá nastavení znázorněna na obrázcích 11 a 12.
Takto definovaný přípoj je nakonec znázorněn na obrázku 13.
