Aktivace
Aktivace předběžného posouzení se provádí v konfiguraci únosnosti. Příslušné zaškrtnutí se nachází v sekci "Obecné". Předběžné posouzení se provádí pro všechny spoje, kterým je přiřazena konfigurace únosnosti s aktivovaným předběžným posouzením.
Redukce kombinací zatížení
Snížení výpočetní náročnosti se provádí redukcí kombinací zatížení, které je třeba posuzovat. Úplné posouzení vyžaduje, aby všechna umístění zatížení z působících kombinací zatížení byla zkoumána na všech uzlech spoje. Množství pravděpodobně rozhodujících umístění zatížení lze však omezit na podstatně menší počet, přičemž platí následující předpoklady:
- Kombinace zatížení, které způsobují největší složky vnitřních sil v připojených koncích prutů, jsou rozhodující i pro spoj
- U střídajících se vnitřních sil jsou rozhodující ty s největšími absolutními hodnotami
- Pokud se extrémní složka vnitřních sil (s tolerancí 0,1 % hodnoty) vyskytne u dvou umístění zatížení, považují se obě za rozhodující
- Vnitřní síly velikosti +/- 1 N resp. 1 Nm jsou zanedbatelné
- Jsou zohledněny pouze konce prutů, které nejsou podepřeny v submodelu
Kombinace zatížení identifikované na základě těchto předpokladů většinou skutečně obsahují všechny rozhodující. Nelze však vyloučit, že kvůli neobvyklému umístění zatížení budou některé významné kombinace zanedbány. Proto je tento postup vhodný pouze pro předběžné posouzení.
Příklady použití
Na tomto jednoduchém příkladu oboustranného připojení sloupu je znázorněna efektivita a funkce. Užitkové, větrné a sněhové zatížení působící na ocelovou rámovou konstrukci ve 21 kombinacích zatížení vyústí v následující vnitřní síly v posuzovaném uzlu spoje.
V tabulce jsou všechny řádky označeny, které byly na základě výše uvedených předpokladů identifikovány jako rozhodující kombinace zatížení. Pata sloupu je považována za podepřenou, což znamená, že zatížení ve spodní části sloupu nejsou zohledněna. K tomu dochází v případě, že LK 11 způsobuje maximální posouvající sílu v z na prutu 4 ve výši 28,243 kN, což je v rámci tolerančního limitu 0,1 % vůči maximální posouvající síle v z v posuzované situaci LK 13 (28,268 kN). To vyústí ve zredukované, pravděpodobně rozhodující kombinace zatížení 6, 7, 8, 9, 11 a 13, které jsou také uvedeny v tabulce "Souhrn předběžného návrhu". Tím se počet kombinací ke zkoumání sníží z 21 na 6.
Porovnání využití komponent spojení s kompletním posouzením ukazuje, že skutečně kriticky namáhané komponenty mohou být správně dimenzovány již na základě předběžného posouzení. Využití šroubu spojení koncové desky je však podceněno o 0,8 %. Rozhodující kombinace zatížení LK 3 nebyla identifikována předběžným posouzením. Zde je patrná citlivost metody na specifická umístění zatížení, přičemž chyba je v tomto, stejně jako ve většině ostatních typických případů použití, zanedbatelná.
