4 Výsledky
Zobrazit výsledky:
Seřadit podle:
Deskový nosník představuje hospodárnou volbu pro velkorozponové konstrukce. Ocelový deskový nosník s I-profilem má obvykle stojinu vysokou pro maximalizaci smykové únosnosti a oddělení pásnic, ale tenkou pro minimalizaci vlastní tíhy. Vzhledem k vysokému poměru výšky k tloušťce (h/tw ) mohou být pro vyztužení štíhlé stojiny zapotřebí příčné výztuhy.
Statik má mnoho možností, jak posoudit polotuhý spřažený nosník. Liší se především ve způsobu modelování. Zatímco metoda za použití součinitele gama nabízí jednoduché modelování, je třeba v případě jiných postupů (například při uplatnění metody analogie smyku) počítat s náročnějším modelováním, které je ovšem vyváženo podstatně flexibilnějším použitím metody.
- 001555
- Modely | Načítání
- RFEM 5
-
- RSTAB 8
- RF-TIMBER AWC 5
- TIMBER AWC 8
- RF-TIMBER CSA 5
- DŘEVO CSA 8
- RF-TIMBER Pro 5
- TIMBER Pro 8
- RF-JOINTS Timber | Timber to Timber 5
- JOINTS Timber | Timber to Timber 8
- RF-JOINTS Timber | Steel to Timber 5
- Ocel na dřevo 8
- RF-LIMITS 5
- LIMITY 8
- RF-LAMINATE
- Dřevěné konstrukce
- Laminátové a sendvičové konstrukce
- Statické konstrukce
- Metoda konečných prvků
- Ocelové spoje
- Eurocode 0
- Eurocode 5
- ANSI/AISC 360
- SIA 260
- SIA 265
Kromě stanovení zatížení je třeba zohlednit některé zvláštnosti spojené s kombinatorikou zatížení při posouzení dřevěných konstrukcí. Na rozdíl od ocelových konstrukcí, kde největší zatížení vyplývá ze všech nepříznivých účinků, u dřevěných konstrukcí závisí hodnoty pevnosti na době trvání zatížení a vlhkosti dřeva. Při posouzení mezního stavu použitelnosti je třeba zohlednit také speciální charakteristiky. V následujícím příspěvku se podíváme na to, jaký vliv mají na posouzení dřevěných prvků a jak je to možné v programech RSTAB a RFEM.
V případě účinků na mosty pozemních komunikací je vedle základních kombinačních pravidel podle EN 1990 třeba navíc uvažovat další kombinační podmínky, které se stanoví v EN 1991-2. Programy RFEM a RSTAB nabízejí přitom automatické vytváření kombinací, které lze aktivovat v základních údajích při výběru normy EN 1990 + EN 1991-2. Dílčí součinitele spolehlivosti a kombinační součinitele v závislosti na kategorii účinku jsou při výběru příslušné národní přílohy již předem nastaveny.