Působení kolejnice jako „staticky spolupůsobící“ nebo „staticky nespolupůsobící“ je definováno v detailech v programu CRANEWAY pomocí možností „spoj kolejnice-pásnice“. Tímto nastavením se řídí výpočet roznášecí délky podle EN 1993-6, tabulky 5.1.
Při změně účelu či rozšiřování hal si stavitelé někdy přejí zprovoznit druhý či třetí jeřáb na již existující jeřábové dráze. Neboť původní posouzení většinou nezohledňovalo žádný další jeřáb, je častým řešením stanovení minimální vzdálenosti mezi jeřáby. Té se dosahuje řízením jeřábů.
Při použití přerušovaných svarů mezi kolejnicí a pásnicí je důležité zajistit, aby použitá délka svaru nepřesahovala roznášecí délku od zatížení kolem jeřábu podle rov. 6.1 v [1].
V programu CRANEWAY 8 lze navrhovat podvěsné jeřáby podle EN 1993-6. Pro posouzení je třeba stanovit lokální ohybová napětí ve spodní pásnici od kolových zatížení podle kapitoly 5.8 normy EN 1993-6.
V tomto příspěvku popíšeme různé možnosti, jak stanovit přípustnou deformaci nosníků jeřábové dráhy. Vzhledem k tomu, že se v praxi používají nosníky o několika polích a poddajné příčné podpory (podélné ztužení), chceme v našem příspěvku objasnit, jak vybrat správnou metodu.
V případě velkého rozpětí jeřábové dráhy bývá vodorovné zatížení od příčení jeřábu důležité pro posouzení. V tomto příspěvku si vysvětlíme vznik těchto sil a také ukážeme správné zadání v programu CRANEWAY. Popíšeme přitom teoretické pozadí i praktická hlediska.
U podvěsných jeřábů namáhají spodní pásnici nosníku jeřábové dráhy kromě globálních účinků přídavně také kolová zatížení na lokální ohyb. Spodní pásnice se vlivem těchto lokálních ohybových napětí chová jako deska a vykazuje dvouosou napjatost [1].
Po odborných článcích o svarech kolejnic v mezním stavu únosnosti a mezním stavu únavy následuje po odborných článcích o svarech kolejnic v mezním stavu únosnosti a mezním stavu únavy odborný článek o koutových svarech stojiny. Dabei sollen sowohl der Grenzzustand der Tragfähigkeit als auch der Grenzzustand der Ermüdung betrachtet werden.
Po našem předchozím příspěvku, ve kterém jsme se zabývali posouzením svarů kolejnic v mezním stavu únosnosti, se nyní budeme věnovat posouzení svarů kolejnic na únavu. Obzvlášť se pak podíváme na důsledky zohlednění excentrického působení kolového zatížení odpovídajícího ¼ šířky hlavy kolejnice.
Excentrické kolové zatížení ve výši 1/4 šířky hlavy kolejnice je třeba zohlednit pouze při posouzení na únavu od třídy poškození S3 podle DIN EN 1993-6. Další možnost zadání v nastavení detailů umožňuje zohlednit tuto excentricitu při posouzení na únavu v mezním stavu únosnosti. Pokud danou volbu označíme, zohlední se při posouzení daná excentricita vždy nezávisle na kategorii spektra zatížení.
V programu CRANEWAY se pro posouzení svarů na únavu a také pro nosník jeřábové dráhy podle německé národní přílohy a od třídy poškození S3 používá excentrické zatížení kola ve výši 1/4 šířky hlavy kolejnice.
Pokud je nosník jeřábové dráhy navržen s kolejnicemi z ploché oceli, je třeba při posouzení, respektive při návrhu také vždy uvážit svarové spoje daných kolejnic. Obecně můžeme zvolit buď průběžné anebo přerušované koutové svary. Následující příspěvek má přiblížit postup a zvláštnosti posouzení zejména podle EN 1993-6.
NCI k DIN EN 1993-6, článek 2.3.1 umožňuje snížení hodnot dynamických součinitelů pro hodnoty ≧ 1,1. Tak je možné použít tato redukovaná podporová zatížení pro posouzení podporových a závěsných konstrukcí. Pokud v programu CRANEWAY vyberete národní přílohu „DIN“ a dynamické součinitele budou ≧ 1,1, zohlední se redukce automaticky.