V případě metody posouzení 1 se v modulu RF-/KAPPA použijí vnitřní síly My a Mz v daném místě posouzení. Pokud se maximální hodnoty My a Mz vyskytnou na různých místech prutu, lze použít příslušné vnitřní síly. To je zajištěno posouzením na různých místech x.
Naproti tomu metoda posouzení 2 vždy používá maximální hodnoty momentů po celé délce prutu, i když se na prutu nevyskytují na stejném místě. Posouzení na ohyb je tak v kritériích posouzení vždy konstantní pro celý prut nebo sledový prut.
Momentový součinitel βm pro stanovení tvaru ohybových momentů My a Mz se použije vždy pro kombinaci výsledků s 1,1 nebo 1,0 (v závislosti na metodě posouzení). Kombinace výsledků představuje obálku, ze které nelze jednoznačně určit tvar momentového součinitele.
