Různé kombinační pravidlo

Nejdříve je třeba zvážit, zda pro odlišující se kombinační pravidlo není jednodušší kombinace zatížení k automaticky vygenerovaným kombinacím vytvořit ručně. Pokud se jedná jen o několik kombinací zatížení, je možné je rychle vytvořit. Pokud by úsilí bylo na základě mnoha zatěžovacích stavů příliš velké, tak je možné postupovat následovně:

Příklad

Pro kombinační pravidla „Zemětřesení“ podle EN 1990 je třeba uvažovat sníh (≤ 1 000 m) pomocí ψ 2 = 0,5 místo ψ₂ = 0,0. Pro návrhovou situaci "stálá/dočasná" by se však podle normy mělo uvažovat ψ₂ jako 0,0.

Abychom mohli zohlednit rozdílné hodnoty pro obě kombinační pravidla, je třeba zkopírovat zatěžovací stav Sníh a změnit kategorii účinků zkopírovaného zatěžovacího stavu na "Ostatní" (viz Obrázek 01).

1 Kopírování zatěžovacího stavu a přiřazení kategorie účinků

Standardně se kombinační součinitel ψ₂ se pro tuto kategorii účinků ukládá s hodnotou 0,5 (viz Obrázek 02).

2 Kombinační součinitele

Pokud byste potřebovali jinou hodnotu, můžete pro zkopírovaný zatěžovací stav vybrat jinou vhodnou kombinaci účinků. Pokud žádná kategorie účinků nemá požadovanou hodnotu, je možné vytvořit uživatelskou normu. Postup pro její vytvoření najdete v odkazu pod touto FAQ.

Aby se zatěžovací stavy 3 a 4 znázorněné na Obrázku 01 nesuperponovaly, je třeba z kombinačních pravidel vyloučit příslušný zatěžovací stav. K tomu slouží funkce "Snížení počtu zatěžovacích stavů..." (viz Obrázek 03).

3 Snížení počtu zatěžovacích stavů

Poté je možné příslušným kombinačním pravidlům přiřadit zatěžovací stavy, které se mají vzájemně kombinovat (viz Obrázek 04 a 05).

4 Nastavení pro trvalou/dočasnou návrhovou situaci

5 Nastavení pro seizmickou návrhovou situaci

Nyní získáte požadované kombinace zatížení (viz Obrázek 06).

6 Hotové vygenerované kombinace zatížení