Redukci můžete aktivovat pro každou návrhovou situaci pomocí volby v generátoru kombinací (viz obrázek 01).
Aktivací této možnosti se analyzují výsledky jednotlivých zatěžovacích stavů. Tyto výsledky se použijí k rozdělení zatěžovacích stavů do „skupin“ podle toho, zda je výsledek (vnitřní síla, deformace nebo podporová síla) tímto zatěžovacím stavem považován za ‚maximální‘ nebo za „minimální“.
V krátkém příkladu uvedeném v tomto FAQ byly definovány následující zatěžovací stavy, jejichž výsledkem jsou následující prověšovací momenty My:
- LC1 - stálé zatížení - vlastbí zatížení: Prověšující moment My = 4,0 kNm.
- LC2 - užitné zatížení (+) - proměnné zatížení: Prověšující moment My = 6,0 kNm
- LC3 - užitné zatížení (-) - proměnné zatížení: Prověšující moment My = -2,0 kNm
- LC4 - Sníh (+) - proměnné zatížení: Prověšující moment My = 5,0 kNm.
- LC5 - Sníh (-) - proměnné zatížení: Prověšující moment My = -2,50 kNm
- LC6 - Temp (+) - zatížení teplotou: Prověšující moment My = 1,0 kNm
- LC7 - Temp (+) - zatížení teplotou: Prověšující moment My = 1,50 kNm
Pokud bychom provedli kombinace zatížení pro mezní stav únosnosti bez redukce, program by zpočátku vygeneroval 13 kombinací účinků podle normy EN 1990 (viz obrázek 02), výsledkem by bylo 105 kombinací zatížení.
Při aktivaci redukce kombinací zatížení program nejprve analyzuje výsledky jednotlivých zatěžovacích stavů a poté je roztřídí do výše uvedených „skupin“. Získáme tak „skupinu“ s kladnými vnitřními silami (LC1, LC2, LC4, LC6 a LC7) a „skupinu“ se zápornými vnitřními silami (LC3 a LC5).
- „Kladná skupina“: LC1, LC2, LC4, LC6 a LC7.
- „Negativní skupina“: LC3 a LC5
Při redukci kombinací zatížení se nyní LC generují z těchto „skupin“, přičemž u skupiny se záporným znaménkem se navíc zohlední zatěžovací stav z kategorie účinku „Trvalé“ (LC1). To také znamená, že kombinace účinků AC1 zobrazená dříve na obrázku 02 se již neuvažuje, protože ze „skupin“ je zřejmé, že samotné stálé zatížení nebo vlastní zatížení nevede k maximální nebo minimální vnitřní síle. Ostatní kombinace účinků však zůstávají v platnosti, i když je redukce aktivní. Kombinace zatížení se však nyní vytvářejí z těchto skupin, takže existuje pouze pět kombinací zatížení (viz obrázek 03).
V současném stavu vývoje programu RFEM 6 (od února 2022) se dříve zmíněné „skupiny“ vytvářejí automaticky vyhodnocením výsledků zatěžovacích stavů všech prutů nebo ploch pro vnitřní síly, deformace a podpororvé reakce. V pozdější době však bude možné kontrolovat i kritéria pro redukci kombinací zatížení uživatelsky definovaným způsobem s ohledem na konkrétní objekt nebo konkrétní výsledek.