Program RFEM 6 pro statické výpočty tvoří základ modulárního softwarového systému. Hlavní program RFEM 6 slouží k zadávání konstrukcí, materiálů a zatížení u rovinných i prostorových konstrukčních systémů, které se skládají z desek, stěn, skořepin a prutů. Program umožňuje vytvářet smíšené konstrukce, stejně jako modelovat tělesa a kontaktní prvky.
RSTAB 9 je výkonný program pro analýzu 3D prutových konstrukcí, který statikům pomáhá vyhovět požadavkům moderního stavebního inženýrství a odráží nejnovější trendy v oboru.
Jste často příliš dlouho zaměstnáni výpočtem průřezů? Software Dlubal a samostatný program RSECTION vám usnadní práci stanovením a analýzou napětí pro různé průřezy.
Víte vždy, odkud vítr vane? Ve směru inovace, samozřejmě! S RWIND 2 máte k dispozici program, který využívá digitální větrný tunel pro numerickou simulaci proudění větru. Program toto proudění aplikuje na libovolné geometrie budov a stanoví zatížení větrem působící na jejich povrch.
Hledáte přehled oblastí zatížení sněhem, větrem a zemětřesením? Pak jste zde správně. Mapy oblastí zatížení umožňují rychle a snadno stanovit oblasti zatížení sněhem, větrem a zemětřesením podle Eurokódu a dalších mezinárodních norem.
Chcete si vyzkoušet sílu programů Dlubal? Je to vaše příležitost! S bezplatnou 90denní plnou verzí si můžete všechny naše programy plně otestovat.
Při statické analýze prutů s nelineárním materiálovým modelem se na ploše průřezu vytvoří síť konečných prvků a použije se pro výpočet. Od verzí programů RFEM 6.06.0009 a RSTAB 9.06.0009 je možné upravit hustotu sítě konečných prvků plochy průřezu pomocí součinitele zahuštění.
Přednastavená síť je standardně relativně jemná, a zajišťuje tak vysokou přesnost výsledků výpočtu.V mnoha případech však může zcela postačovat hrubší síť konečných prvků, která výrazně zkracuje dobu výpočtu.
Součinitel zahuštění sítě prvků lze upravit v dialogu "Upravit průřez" v záložce "Síť konečných prvků". Čím menší je hodnota, tím jemnější je síť.Vliv hustoty sítě průřezové plochy na dobu výpočtu a vnitřní síly si ukážeme na jednoduchém příkladu. Průřez: HD 260*54,1Materiál: S235Materiálový model: Izotropní / plastický (pruty)Svislé spojité zatížení působí po celé délce nosníku a je tak velké, že se nad středovou podporou vytvoří plastický kloub.
Analyzovány budou různé součinitele zahuštění sítě konečných prvků mezi 0,5 a 5,8. Vyhodnocována bude doba výpočtu a moment na podpoře a v poli. Relativní odchylka od výsledků s faktorem zahuštění sítě 1,0 je uvedena v závorkách.
Z tabulky je zřejmé, že je u tohoto systému je zvýšení součinitel zahuštění sítě konečných prvků vhodné. Při relativně malých odchylkách vnitřních sil (méně než 1 %) lze dobu výpočtu statické analýzy zkrátit zhruba na polovinu.
Pomocí plastických kloubů lze v programu RFEM 6 nebo RSTAB 9 simulovat nelineární chování ocelových konstrukcí při zatížení. Plastický kloub lze modelovat tak, že na konec prutu umístíte kloub s nelineárními vlastnostmi. Postupujte následovně:
Pro nelineární chování materiálu v programu RFEM 6 nebo RSTAB 9 je třeba aktivovat addon Nelineární chování materiálu.
Materiálový model by pak měl být změněn ze standardního nastavení "Lineárně elastický" na příslušný "Plastický" v dialogu Upravit materiál v závislosti na tom, zda je prvek 1D prut, 2D plocha nebo 3D těleso.
Nakonec je třeba upravit Nastavení pro statickou analýzu tak, že zadáte počet přírůstků zatížení a zaškrtnete políčko "Uložit výsledky všech přírůstků zatížení".
Po výpočtu je možné zobrazit všechny výsledky v navigátoru Výsledky po jednotlivých přírůstcích zatížení.
Řešič RSTAB 9 automaticky vybere nejlepší strategii a pokusí se vyřešit všechny nelinearity najednou. Pokud se to nepovede, řeší se nelinearity postupně. Nelinearity kloubů a podpor se zohledňují stejným způsobem.
V programu RFEM 6 je třeba v dialogu "Upravit nastavení pro statickou analýzu" v záložce "Reaktivace" provést příslušná nastavení, viz obrázek.
Obecně jsou prvky v programu RFEM 6 standardně spojené pevně. Použitím speciálních RFEM objektů však můžeme změnit způsob, jakým model přenáší působící účinky. K tomu můžeme použít liniové klouby a liniová uvolnění. Rozdíl mezi nimi je následující.
Liniový kloub
Liniové klouby mění charakteristiku spojení mezi plochami. Pomocí liniových kloubů můžete povolit natočení mezi dvěma plochami na vybraném okraji nebo můžete definovat plné translační uvolnění mezi prvky.
Kromě těchto možností můžete také definovat tuhost v každém směru nebo zohlednit nelinearity v kloubu, což je nová funkce ve srovnání s předchozí verzí programu RFEM.
Liniové klouby navíc umožňují speciální možnosti, jako je například spojení deska-stěna, které je popsáno zde.
Liniové uvolnění
Liniová uvolnění fungují podobně jako liniové klouby tak, že změní chování dvou spojených prvků, ale na rozdíl od kloubů vytvoří také v místě spoje novou linii a jí přiřazené uzly.
Pomocí liniových uvolnění můžete definovat/vybrat více objektů pro uvolnění, ne pouze spojené plochy. Do definice liniových uvolnění můžete zahrnout také pruty a tělesa.
Podobně jako u liniových kloubů můžete mezi prvky povolit rotační a translační uvolnění s možností nastavení tuhosti a nelinearit.
Liniové uvolnění je velmi silný nástroj pro modelování složitějších geometrií a spojů mezi specifickými prvky.
V addonu Posouzení zdiva můžete nechat tuhost kloubu stěna-strop automaticky stanovit. Diagramy průběhů byly stanoveny v rámci výzkumného projektu DDmaS - "Digitizing the design of masonry structures (Digitalizace návrhu zděných konstrukcí)“ a jsou odvozeny z normy.
Na linii styku obou ploch definujte liniový kloub a aktivujte spojení deska-stěna.
V záložce Spojení deska-stěna je nyní možné zadat parametry. Poté klikněte na tlačítko Přegenerovat [...].
Vytvořené diagramy průběhů si můžete prohlédnout níže.