Nejprve je třeba vybrat zatěžovací stav nebo kombinaci zatížení, jejichž normálové síly se použijí pro posouzení stability. Je možné definovat další zatěžovací stav, například je třeba zohlednit počáteční předpětí.
Poté se definuje, zda má program provést lineární nebo nelineární analýzu. V závislosti na aplikaci lze použít přímou metodu výpočtu, například podle Lanczose nebo iterační metodu ICG. Pruty, které nejsou součástí plochy, se zpravidla zobrazí jako prutové prvky se dvěma uzly konečných prvků. Na těchto prvcích není možné určit lokální vzpěr jednotlivých prutů. Proto modul nabízí možnost automatického dělení prutů.
