Výpočet stability se aktivuje, jakmile ho zadáte programu v zatěžovacím stavu nebo v kombinaci zatížení. Pro zohlednění např. počátečního předpětí můžete definovat další zatěžovací stav.
Přitom musíte zadat, zda má program provést lineární nebo nelineární analýzu. Podle způsobu použití můžete vybrat přímou metodu výpočtu, například Lanczosovu metodu, nebo iterační metodu sdružených gradientů (ICG). Pruty, které nejsou součástí plochy, se zpravidla zobrazí jako prutové prvky se dvěma uzly konečných prvků. Na těchto prvcích nemůže program určit lokální vzpěr jednotlivých prutů. Proto máte možnost automatického dělení prutů.
Pro analýzu vlastních čísel máte na výběr z několika metod:
- Přímé metody
- Přímé metody (Lanczos (RFEM), kořeny charakteristického polynomu (RFEM), iterace podprostoru (RFEM/RSTAB), inverzní silová metoda s posunem (Shifted inverse iteration, RSTAB) jsou vhodné pro analýzu malých a středních modelů. Tyto rychlé maticové metody řešení byste měli volit pouze v případě, že váš počítač disponuje větší kapacitou operační paměti (RAM).
- Iterační metoda sdružených gradientů (ICG - Incomplete Conjugate Gradient) (RFEM)
- Tato metoda oproti tomu vyžaduje jen malou část operační paměti. Vlastní tvary se určují jeden po druhém. Metodu lze použít pro výpočet velkých konstrukčních systémů jen s několika vlastními čísly.
S addonem Stabilita konstrukce můžete provést nelineární analýzu stability také přírůstkovou metodou. Touto analýzou se i v případě nelineárních konstrukcí stanoví výsledky blízké realitě. Součinitel kritického zatížení se stanoví tak, že se postupně zvyšuje zatížení vybraného zatěžovacího stavu až k dosažení nestability. Při zvyšování zatížení se zohledňují nelinearity jako např. neúčinné pruty, podpory a podloží nebo také materiálové nelinearity. Jakmile se zatížení přestane zvyšovat, můžete případně provést lineární stabilitní analýzu na posledním stabilním stavu ke stanovení stabilitního tvaru.
Jako první vám program zobrazí výsledky součinitelů kritického zatížení. S jejich pomocí můžete posoudit riziko ztráty stability. U modelů s pruty se vám vzpěrné délky a kritická zatížení prutů zobrazí v tabulce.
Pomocí dalších výsledkových oken lze zkontrolovat normalizované tvary po uzlech, prutech a plochách. Grafické zobrazení vlastních čísel vám umožňuje vyhodnotit chování při vzpěru a boulení. To vám usnadní zavádění protiopatření.
- Analýza modelů, které se skládají z prutových, skořepinových a tělesových prvků
- Nelineární stabilitní analýza
- Volitelné zohlednění působení normálových sil od počátečního předpětí
- Čtyři řešiče rovnic pro efektivní výpočty nejrůznějších modelů
- Možnost zohlednit úpravy tuhosti z programů RFEM/RSTAB
- Stanovení vlastních tvarů od uživatelsky definovaného součinitele přírůstku zatížení (Inverzní silová metoda s posunem)
- Volitelné stanovení vlastního tvaru nestabilních modelů (pro identifikaci příčiny nestability)
- Vizualizace stabilitních tvarů
- Podklad pro stanovení imperfekce
Pro Eurokódu 3 jsou integrovány parametry národních příloh (NP) pro následující země:
-
DIN EN 1993-1-1/NA:2016-04 (Německo)
-
ÖNORM EN 1993-1-1/NA:2015-12 (Rakousko)
-
SN EN 1993-1-1/NA:2016-07 (Švýcarsko)
-
BDS EN 1993-1-1/NA:2015-10 (Bulharsko)
-
BS EN 1993-1-1/NA:2016-07 (Velká Británie)
-
CEN EN 1993-1-1/2015-06 (Evropská unie)
-
CYS EN 1993-1-1/NA:2015-07 (Kypr)
-
ČSN EN 1993-1-1/NA:2016-06 (Česká republika)
-
DS EN 1993-1-1/NA:2015-07 (Dánsko)
-
ELOT EN 1993-1-1/NA:2017-01 (Řecko)
-
EVS EN 1993-1-1/NA:2015-08 (Estonsko)
-
HRN EN 1993-1-1/NA:2016-03 (Chorvatsko)
-
I S. EN 1993-1-1/NA:2016-03 (Irsko)
-
ILNAS EN 1993-1-1/NA:2015-06 (Lucembursko)
-
IST EN 1993-1-1/NA:2015-11 (Island)
-
LST EN 1993-1-1/NA:2017-01 (Litva)
-
LVS EN 1993-1-1/NA:2015-10 (Lotyšsko)
-
MS EN 1993-1-1/NA:2010-01 (Malajsie)
-
MSZ EN 1993-1-1/NA:2015-11 (Maďarsko)
-
NBN EN 1993-1-1/NA:2015-07 (Belgie)
-
NEN EN 1993-1-1/NA:2016-12 (Nizozemsko)
-
NF EN 1993-1-1/NA:2016-02 (Francie)
-
NP EN 1993-1-1/NA:2009-03 (Portugalsko)
-
NS EN 1993-1-1/NA:2015-09 (Norsko)
-
PN EN 1993-1-1/NA:2015-08 (Polsko)
-
SFS EN 1993-1-1/NA:2015-08 (Finsko)
-
SIST EN 1993-1-1/NA:2016-09 (Slovinsko)
-
SR EN 1993-1-1/NA:2016-04 (Rumunsko)
-
SS EN 1993-1-1/NA:2019-05 (Singapur)
-
SS EN 1993-1-1/NA:2015-06 (Švédsko)
-
STN EN 1993-1-1/NA:2015-10 (Slovensko)
-
TKP EN 1993-1-1/NA:2015-04 (Bělorusko)
-
UNE EN 1993-1-1/NA:2016-02 (Španělsko)
-
UNI EN 1993-1-1/NA:2015-08 (Itálie)
- Realistické znázornění interakce konstrukce s podložím
- Realistické znázornění vzájemných vlivů konstrukčních prvků základu
- Rozšiřitelná databáze parametrů zemin
- Zohlednění několika vzorků půdy (sond) v různých místech i mimo budovu
- Stanovení sedání a průběhů napětí s jejich grafickým a tabulkovým zobrazením
Půdní vrstvy se u zemních sond zadávají v přehledném dialogu. Příslušné grafické zobrazení podporuje srozumitelnost a usnadňuje kontrolu vstupu.
Uživatel má k dispozici rozšiřitelnou databázi vlastností půdních materiálů. Pro realistické modelování chování půdního materiálu jsou k dispozici Mohrův-Coulombův model a model zpevnění zeminy.
Definovat lze libovolný počet zemních sond a půdních vrstev. Podloží se generuje ze všech zadaných zemních sond prostřednictvím 3D těles. Přiřazení ke konstrukci se provádí pomocí souřadnic.
Výpočet tělesa podloží probíhá nelineární iterační metodou. Vypočítaná napětí a sedání se zobrazí graficky a v tabulkách.
- Automatické generování modelů pro analýzu KP: Addon automaticky vytvoří na pozadí model ocelového přípoje (KP).
- Zohlednění všech vnitřních sil: Výpočet a posouzení zahrnují všechny vnitřní síly (N, Vy, Vz,My,Mz, M< ;sub> ;T ) a neomezují se pouze na rovinná zatížení.
- Automatický přenos zatížení: Všechny kombinace zatížení se automaticky přenesou do modelu přípoje. Zatížení se přenášejí přímo z programu RFEM, takže není nutné ruční zadávání.
- Efektivní modelování: Addon šetří čas při modelování složitých přípojových situací. Vytvořený model lze také uložit a dále použít pro vlastní detailní analýzu.
- Rozšiřitelná databáze: K dispozici je rozsáhlá a rozšiřitelná databáze s předdefinovanými šablonami ocelových přípojů.
- Široká použitelnost: Addon je vhodný pro spoje libovolných typů a tvarů, kompatibilní s téměř všemi válcovanými, svařovanými, složenými a tenkostěnnými průřezy.
- Výběr uzlů v modelu RFEM, automatické rozpoznání a přiřazení prutů připojených k uzlu
- Mnoho předdefinovaných komponent pro snadné zadání typických spojovacích situací (např. čelní desky, úhelníky, desky na stojině)
- Univerzálně použitelné základní komponenty (plechy, svary, pomocné roviny) pro zadávání složitých spojovacích situací
- Uživatel nemusí ručně upravovat konečně-prvkový model, hlavní nastavení výpočtu lze provést nastavením konfigurace
- Automatické přizpůsobení geometrie přípoje, a to i při následných úpravách prutů, díky relativnímu vztahu jednotlivých komponent
- Souběžně se zadáním provede program kontrolu správnosti pro rychlé rozpoznání např. chybějících vstupních dat nebo kolizí
- Grafické zobrazení geometrie spoje, které se aktualizuje souběžně se zadáním
Rozsah funkcí programu je obrovský: Stanovuje síly ve šroubech pomocí konečně-prvkového modelu a automaticky je vyhodnocuje. Addon provádí posouzení únosnosti šroubů pro případy porušení tahem, smykem, otlačením a protlačením podle normy a přehledně zobrazí všechny požadované součinitele.
Chcete provést posouzení svarů? Svary se modelují jako pružně-plastické plošné prvky a napětí v nich se načtou z konečně-prvkového modelu. Kritéria plasticity jsou nastavena tak, aby odpovídala porušení podle AISC J2-4, J2-5 (zkouška odolnosti svarů) a J2-2 (zkouška pevnosti základního kovu). Posouzení lze provést s dílčími součiniteli spolehlivosti vybrané národní přílohy pro EN 1993-1-8.
Plechy spoje se posuzují plasticky porovnáním stávajícího plastického přetvoření s přípustným plastickým přetvořením. Standardní nastavení je 5 % podle EN 1993-1-5, příloha C, i pro AISC 360, ale může být také zadáno jako uživatelsky.