Přídavný modul pro RFEM 5, samostatný program
RF-PLATE-BUCKLING

• Pro posouzení podle Eurokódu 3 jsou k dispozici následující národní přílohy (NP):
  • DIN EN 1993-1-5/NA:2010-12 (Německo)
  • SFS EN 1993-1-5/NA:2006 (Finsko)
  • NBN EN 1993-1-5/NA:2011-03 (Belgie)
  • UNI EN 1993-1-5/NA:2011-02 (Itálie)
  • NEN EN 1993-1-5/NA:2011-04 (Nizozemsko)
  • NS EN 1993-1-5/NA:2009-06 (Norsko)
  • ČSN EN 1993-1-5/NA:2008-07 (Česká republika)
  • CYS EN 1993-1-5/NA:2009-03 (Kypr)
• Kromě výše uvedených národních příloh lze definovat uživatelské národní přílohy s vlastními mezními hodnotami a parametry.
• Import všech relevantních vnitřních sil z programu RFEM/RSTAB výběrem čísel prutů a polí boulení se stanovením rozhodujících okrajových napětí
• Přehled napětí v různých zatěžovacích stavech a stanovení rozhodujícího zatížení
• Možnost nastavení různých materiálů pro výztuhu a desku
• Převzetí výztuh z rozsáhlé databáze (plochá ocel a hlavičková plochá ocel, úhelníky, T- a C-výztuhy, trapézový plech)
• Stanovení účinných šířek podle EN 1993-1-5 (tabulka 4.1 nebo 4.2) nebo DIN 18800, část 3, rovnice (4)
• Volitelný výpočet lokálních kritických napětí při boulení pomocí analytických vzorců z příloh A.1, A.2, A.3 Eurokódu 3 nebo pomocí MKP výpočtu
• Posouzení podélných a příčných výztuh (napětí, deformace, vzpěr zkroucením)
• Volitelné zohlednění účinků vzpěru podle DIN 18800, část 3, rovnice (13)
• Fotorealistické zobrazení (3D renderování) pole boulení včetně výztuh, napěťových stavů a tvarů boulení včetně animace
• Dokumentace všech vstupních dat a výsledků v ověřitelném tiskovém protokolu

Posouzení se provádí krok za krokem tak, že se vypočítají vlastní čísla ideálních hodnot boulení pro jednotlivé stavy napětí a hodnoty boulení pro současné působení všech složek napětí.

Posouzení boulení je založeno na metodě redukovaných napětí, kdy se působící napětí porovnávají s mezní napěťovou podmínkou redukovanou z podmínky kluzu podle von Misese pro každé pole boulení. Při posouzení se vychází z jediné globální poměrné štíhlosti, která se určí na základě celého napěťového pole. Proto odpadá posouzení osamělého zatížení a následné sloučení pomocí interakčního kritéria.

Pro určení chování při boulení, které je podobné jako chování prutu při vzpěru, se vypočítají vlastní čísla ideálních hodnot pole boulení s libovolně uspořádanými podélnými okraji pole. Poté se stanoví štíhlostní poměry a redukční součinitele podle EN 1993-1-5, kap. 4 nebo přílohy B nebo DIN 18800, část 3, tabulka 1. Posouzení se pak provádí podle EN 1993-1-5, Kapitola. 10 nebo DIN 18800, část 3, rovnice (9), (10) nebo (14).

Pole boulení se diskretizuje do konečných čtyřúhelníkových, případně trojúhelníkových prvků. Každý uzel prvku má šest stupňů volnosti.

Ohybová složka trojúhelníkového prvku je založena na LYNN-DHILLONOVĚ prvku (Druhá konf. k maticové metodě, JAPONSKO - USA, Tokio) podle Mindlinovy teorie ohybu. Membránová složka je však založena na BERGAN-FELIPPOVĚ prvku. Čtyřúhelníkové prvky se skládají ze čtyř trojúhelníkových prvků a vnitřní uzel je odstraněn.