Úvod
Voda je jedním ze čtyř živlů, které tvoří naši Zemi. Bez vody by nebyl život. Je to jednoduchá sloučenina, ze které se vyvíjejí všechny formy života na naší planetě.
Voda se však může stát také smrtelnou hrozbou, pokud bleskové záplavy nebo tsunami ničí osídlené oblasti. Vloni jsme byli svědky toho, že povodně jsou stále větším problémem i v Německu.
Historie
Na konci května a začátkem června 2013 došlo ve střední Evropě k ničivým povodním. Po dnech vydatných dešťů postihly silné povodně sedm zemí v Evropě. Patřily mezi ně Švýcarsko, Rakousko, Česká republika, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko a Německo. V Německu bylo zasaženo 56 okresů v 8 spolkových zemí.
Jaro 2013 bylo velmi deštivé a květen byl v některých oblastech nejvlhčím měsícem od doby, kdy se začaly zaznamenávat povětrnostní podmínky.
Uprostřed Evropy se setkalo několik tlakových níží. Na konci měsíce zde dokonce odborníci naměřili místy 400 mm srážek za čtyři dny.
Půda je zcela nasycená a povodňové nádrže jsou přeplněné. Nemohou absorbovat žádnou další vodu.
Jedná se o extrémní stoletou vodu. Měřicí stanice v alpském a dunajském regionu překračují všechny rekordy, a to jak s ohledem na intenzitu srážek, tak na stoleté povodně.
Obzvláště těžce je zasaženo Bavorsko. V městě tří řek Pasově jsou povodně známé a běžné. V tomto případě to je ale nejextrémnější za 500 let. Celkem je zatopeno 1 186 budov. Zasaženo je 7 155 obyvatel.
Dosud nevídanou katastrofu zažívá také obec Deggendorf. Velké oblasti jsou zaplaveny, protože se protrhly dvě přehrady. Přibližně 6 000 lidí se nachází v nouzové situaci. Později musí být zbouráno 150 domů. Dálnice A3 a A92 musí být kvůli povodním zcela uzavřeny. Úřady nakonec otevřou dálnici A3 až po 11 dnech úplného uzavření.
Celkově je ve střední Evropě v roce 2013 při této povodni nejméně 25 obětí. Celkové škody na majetku v Německu činí 6,7 miliardy eur. Jakkoli je tato událost hrozná, vlna solidarity je obrovská. Přijíždějí lidé z celého Německa, aby pomohli lidem v Bavorsku.
Dnes se již většina lidí z následků vzpamatovala. Ale psychické následky budou ještě dlouho přetrvávat. Pro obyvatele je nejhorší vzpomínkou nářek zvířat. Mnohé museli opustit, když se snažili zachránit holý život.
Jak můžeme takové katastrofě zabránit? Můžeme za to my, lidé?
Jaký je rozdíl mezi povodní a záplavou?
Nejdříve si vysvětlíme, jaký je rozdíl mezi povodněmi a záplavami.
V případě záplavy dochází k zaplavení okolní krajiny, protože hladina vodního toku leží nad normální hladinou.
Povodeň je prostě zvýšená vodní hladina. K záplavě však při ní nemusí nutně dojít. To tedy jednoduše znamená, že stav vody přesahuje normální stav.
Nebezpečí povodní zvyšují některé faktory, jako je tání sněhu nebo dlouhotrvající nepřetržité deště a vydatné srážky ve velmi krátkém čase. Déšť se vsakuje do země až do chvíle, kdy je její absorpční kapacita nasycená. Srážky pak stečou do okolních toků. Proto hladina vody stoupá.
Jak za to mohou lidé?
Lidé zaplňují stále více plochy. Staví budovy, dopravní cesty, sportoviště a kempy. Tyto plochy již nemohou absorbovat ani zadržovat vodu.
Zasahují také do přirozeného proudění vody. Splavňování řek vede k narovnávání, rozšiřování a prohlubování říčních toků. V důsledku toho se ztrácejí záplavová území a dochází také ke zrychlení odvodnění.
Svůj díl odpovědnosti nese také lesnictví. Pokud jsou lesní oblasti vykáceny a vymýceny, může se méně vody odpařovat a absorbovat do rostlin. Zemědělství upravuje lužní a mokřadní oblasti pro hospodaření a zhutňuje půdu působením těžké zemědělské techniky. V důsledku toho může půda absorbovat méně vody.
Jak souvisí povodně se změnou klimatu?
Povodně obecně nejsou samy o sobě špatné. Jedná se o přirozený jev, který má důležitou ekologickou funkci. Záplavy vytvářejí rozmanité biotopy.
Jim jsou přizpůsobeny různé druhy živočichů a rostlin. Ti potřebují střídání zaplavení a vyschnutí. Část srážek prosakuje do půdy, dočasně se ukládá a tvoří podzemní vody. Povodně se stávají katastrofou pouze tehdy, pokud jsou zasažena lidská obydlí a dochází ke ztrátám na majetku nebo i na zdraví a životech.
Asi každému je známo, že atmosféra Země se stále více zahřívá. Více vlhkosti je přenášeno vzduchem. Objemy srážek se zvyšují. Povodně jsou tak extrémnější.
V důsledku klimatických změn se v budoucnu nebudou takové projevy počasí vyskytovat častěji, budou však silnější. Bouře, monzunové deště a hurikány jsou stále prudší.
Jaké jsou důsledky povodní na naše stavby?
Voda se může do našich konstrukčních prvků dostat buď z deště, prosakováním nebo z půdní vlhkosti, tedy podzemní vody.
Jedním z nejčastějších typů poškození budov je promáčení nebo vlhkost. Typické škody od vody resp. od vlhkosti jsou poškození železobetonových konstrukcí korozí nebo poškození vnějších stěn tlakem vody a plísněmi.
Podlahové konstrukce mohou být poškozeny při zatopení sklepů. Elektrická zařízení mohou být vlivem vody zkratována.
Jaká opatření se proti povodním provádějí?
Existují různá protipovodňová opatření, které se snaží maximálně omezit důsledky. Bílá vana je prostředek, který má chránit stavby před podzemní vodou.
Jedná se o vodonepropustný železobeton, který nevyžaduje žádnou další hydroizolaci. Opakem je černá vana. Vnější strany stěn dodatečně izolují PVC folie nebo asfaltové pásy nebo nátěry.
Zatím neexistuje žádný certifikovaný mobilní povodňový systém. Pro technickou povodňovou ochranu však existují i jiná opatření.
Povodňová retenční nádrž, přehradní vodní dílo reguluje množství odtékající vody. Odtékající povodňová vlna je tlumena. Zařízení zadržuje nadměrná množství vody a po události vrací povodňovou vlnu přirozeně zpět.
Jistě znáte protipovodňové hráze. Hráze ze zeminy podél řeky jsou vyztuženy kameny nebo betonem.
Absolutní protipovodňová ochrana však není možná. Odborníci odhadují povodně na základě tzv. 50 nebo 100letých vod. Ze statistického hlediska stoletá voda dosáhne nebo překročí určitou hodnotu pouze jednou za sto let. Jedná se ovšem o statistickou hodnotu. To znamená, že za 100 let může dojít k několika nebo k žádným povodním. Předpovědi jsou proto velmi nejisté. Při náhlé události pomáhají také pytle s pískem.
Náš závěr
Povodním nemůžeme zabránit, protože se vyskytují znovu a znovu ve své přirozené formě. Přirozené zadržování vody v krajině však stále více ničí lidé.
Proto musíme být schopni s hrozbou povodní počítat a v případě takové události podniknout příslušná opatření. Zkušenosti z minulosti ale ukazují, že lidé při takové katastrofě drží pospolu a společně proti ní bojují. V roce 2013 se například mnoho lidí spojilo a ve prospěch postižených vytvořili benefiční píseň „Weida mitanand“.
