Jak můžeme zabránit změně klimatu?

Všichni víme, jak závažný je problém našeho klimatu. Globální oteplování planety by nemělo být dále zvyšováno. Cílem Pařížské dohody je nepřekročit do roku 2100 hodnoty oteplení o 1,5 až 2 stupně Celsia.

Německo musí být do roku 2050 klimaticky neutrální, aby bylo možné cíl pro rok 2100 splnit. K tomu potřebujeme dalekosáhlá opatření a změny.

Jak škodí klimatu stavebnictví?

Čísla ukazují šokující hodnoty. Ve stavebnictví se spotřebuje asi 40 procent energie. K tomu se počítá stavba budov, ale také jejich použití. Polovinu zdrojů a asi 60 procent odpadu lze připočítat na vrub stavebnictví.

01 Podíl energií, zdrojů a odpadů ve stavebnictví

V Německu se každoročně dokončí asi 100 000 rodinných domků a 10 000 nebytových budov. Podíl sanací se ovšem pohybuje pouze okolo 1 až 1,5 procenta. Aby bylo možné dosáhnout klimatických cílů, muselo by stavebnictví v příštích 20 letech snížit emise na nulu.

Jaké jsou možné přístupy? Jaká opatření je třeba učinit?

Vzrušující přístup je cradle-to-cradle - „od kolébky ke kolébce“. Cílem je vytvořit neporušený cyklus na příkladu přírody. Výrobky a materiály by měly být používány opakovaně, aby nevznikal žádný odpad.

Nicméně lidé mají pouze přímočarý přístup. To je Take - Make - Dispose, tedy Vzít - Udělat - Vyhodit. Dalo by se to nazvat cradle-to-grave, tedy od kolébky do hrobu. Pokud se něco rozbije, vyhodíme to do koše. Při tom také vznikají i jedovaté látky, například z elektrických spotřebičů.

Otázkou je, proč nemáme také oběhové hospodářství, jak nám ukazuje příroda. Odpad, který vyprodukujeme, je cennou surovinou na špatném místě. Problém ovšem spočívá v tom, že o odpadu začínáme uvažovat až ve chvíli, kdy již existuje. To je pro ekologickou bilanci velmi špatné.

V tomto kontextu přichází do hry pojem cradle-to-cradle. Principem je dosažení pozitivní ekologické stopy. Existují dva cykly, které se prolínají. Na jedné straně je tu biologický cyklus. Ten zahrnuje vše, k čemu dochází v okolí. Například v případě biologického trika se obnošené textilie znovu zařadí do cyklu.

Na druhé straně je tu technický cyklus. Výrobek se zkontroluje a znovu použije jako nový zdroj. Jsou to spotřební materiály, které se nedostávají přímo do biosféry a přímo se neodbourají. Myšlenkou C2C je tyto dva cykly kombinovat. Poté, co byly materiály použity v jednom produktu, mají být znovu použity v jiném produktu.

Tento princip by měl být používán také ve stavebnictví. To znamená stavět low-tech, ale plánovat high-tech. Projektanti se v rámci možností uchylují k přírodním zdrojům bez dlouhých dopravních tras a snaží se využívat obnovitelné energie.

C2C není jen technické řešení, je to spíše životní styl. Budovy by měly být stavěny pro lidi, a nejen pro energetickou bilanci. Tyto dva body jsou spojeny jako integrální plánování. Kromě ekologie se zohledňuje také energie, hospodárnost, sociálně-kulturní otázky, komfort, funkčnost, design, technologie a samotný proces.

Takže teoreticky možnosti tu jsou. Často však chybí investice.

Jaké již existují pilotní projekty?

Podle principu C2C by se měly používat stavební materiály s nízkými emisemi, které však zároveň neobsahují žádné škodliviny. Zdravější produkty zvyšují kvalitu života a u zaměstnanců je nižší nemocnost. To zvyšuje produktivitu.

K takovým materiálům patří také starý stavební materiál hlína.

02 Hlína jako udržitelný stavební materiál

Přístupu C2C používá také Holz100. Desky jsou naskládány do kříže a mechanické spojení zajišťují hmoždinky. Výsledkem je zdravý stavební materiál, v kterém nejsou použita lepidla ani konzervační prostředky.

Klíčem k tomu je měsíční dřevo, protože má větší hustotu a to brání vstupu škůdců. Nejsou tak potřeba toxické prostředky na ochranu dřeva. To vede k vyšším investičním nákladům, protože náročnost plánování je mnohem vyšší. Díky výhodám dřeva ve fázi používání lze však ušetřit náklady, které kompenzují původně vyšší investiční částku.

04 Stavba firmy Holz100

Příkladem je Woodcube v Hamburku. Jedná se o bytový dům, který byl postaven z masivního dřeva. Přitom nejsou použity žádné škodlivé látky. Budova je CO2 neutrální. U takových staveb je často zpochybňována požární ochrana. Nicméně vzhledem k masivní konstrukci nejsou nutná žádná speciální opatření.

Dalším příkladem je „Kolíbka“ v düsseldorfském Medienhafenu: Administrativní budova postavená téměř výhradně ze dřeva. Již při plánování se počítá s tím, že toto dřevo bude v určitém okamžiku znovu použito. Nicméně bez betonu se to bohužel úplně obejít nedalo. Byla však zvolena kompozice, kterou lze následně znovu použít v jednom typu. Při návrhu interiéru se vsadilo na materiály, které neobsahují škodlivé látky a jsou recyklovatelné, a proto by zaměstnancům měly nabízet zdravé životní prostředí.

Jak jsme již zmínili, renovace jsou mnohem lepší než úplné zbourání budovy. Skeletová konstrukce by pomohla zabudovat a odstranit stěny. Budovy by tak mohly být použity jedna po druhé pro různé účely. Případnou změnu půdorysu lze také zohlednit v původním plánování.

Přitom by se mělo myslet také na nejudržitelnější způsob bydlení. Nejlepší by byla menší průměrná obytná plocha na jednoho obyvatele. Tím by se také snížilo vážné utěsnění povrchu. Nejefektivnějším řešením by byla bytová společenství se soukromými pokoji, ale se společnými obývacími prostory a koupelnami.

Tyto příklady ukazují, že v C2C nejde jen o udržitelnost materiálů, ale že je třeba vše dobře promýšlet. Cílem je zohlednit celé čtvrti, které jsou v souladu s principem C2C. Je dokonce snazší myslet komplexně, než se dívat na každou budovu zvlášť.

Městský obvod Cloche d'Or v Lucembursku je certifikovanou trvale udržitelnou městskou čtvrtí. V souladu s udržitelným rozvojem tu jsou práce, bydlení, trávení volného času, vzdělávání, mobilita a nakupování. Nachází se zde mnoho zelených ploch s bohatou biodiverzitou.

Nizozemsko zaznamenalo první vzestup, pokud jde o C2C: Ve městě Venlo byla postavena taková budova a slouží jako příklad pro celý svět. Jedná se o zelenou kancelář občanů městské správy. Na severní straně budovy je fasáda s rostlinami. Může ukládat CO₂, filtrovat jemný prach a absorbovat oxidy dusíku a ozón. Mnoho rostlin uvnitř budovy také poskytuje přídavný kyslík a vlhkost. Odborníci z Venlo říkají, že to z budovy činí dobrou a ne jen méně špatnou stavbu. Fasády jsou vyrobeny z hliníku. Je opakovaně použitelný bez ztráty kvality. Byl navržen tzv. sluneční komín, který se skládá ze skla a vyhřívá střechu. V budově se vytvoří přirozený průvan. Díky termice se vzduch vymění každé dvě hodiny.

Aktivace betonového jádra reguluje teplotu v budově. To šetří drahý a energeticky náročný systém vytápění nebo klimatizace. Na vnější stěně jsou instalovány solární články, které jsou sluneční ochranou i zdrojem energie. Ve srovnání s předchozím sídlem vedení města se podařilo snížit spotřebu energie o třetinu. Většina použitého nábytku je také certifikovaná, například v případě židlí nebo koberců. Většina produktů může být znovu použita po skončení životnosti budovy. Speciální půdorys umožňuje rychlejší demontáž materiálů.

Bude z cradle-to-cradle brzy standard?

Cradle-to-Cradle je nový přístup k udržitelnosti ve stavebnictví. Přesto jsme bohužel stále na začátku. Tento nový způsob uvažování ještě nebyl široce přijat.

Jednotné řešení neexistuje. Pokud se například podíváte na různá místa, existuje mnoho různých regionálních materiálů. Je třeba akceptovat, že počáteční náklady jsou vyšší. V konečném důsledku se vám to vyplatí v průběhu celého životního cyklu.

100 procentní cradle-to-cradle zatím nefunguje. Existují např. B. zatím nejsou reálnou alternativou pro základ. Betonový recyklát je velmi složitý na výrobu a také drahý. Tomu se také říká downcycling, protože z vysoce kvalitních produktů se stane jen materiál na výplň podloží při výstavbě silnic.

Doplněk: Implementace udržitelnosti v programu RFEM

RFEM 6 má dvoudílný addon Optimalizace a odhad nákladů /odhad emisí CO₂. Pomocí umělé inteligence optimalizací rojem částic se hledají vhodné parametry pro splnění obvyklých optimalizačních kritérií. Addon také odhaduje náklady na konstrukci nebo emise CO2 zadáním jednotkových nákladů nebo emisí podle definice materiálů ve statickém modelu. Více se dozvíte na následujícím odkazu

Jak je vidět, probíhá zde výzkum a inovace. Nezbývá než začít. S prosazováním tohoto principu pomůže také BIM.