Příhradové stožáry představují typické příklady použití u ocelových konstrukcí. Příkladem těchto specifických příhradových konstrukcí mohou být telekomunikační stožáry či stožáry elektrického vedení, sloupy větrných elektráren a lanovek nebo lešení. Modelovat lze v programech RFEM a RSTAB tak, že se zadávají jednotlivé prvky stožáru. Při tom lze využít různé funkce kopírování a možnosti parametrického zadání. Tento postup bývá zpravidla časově náročný. Pohodlněji lze modelovat prostřednictvím přednastavených bloků z Katalogu bloků, které se ukládají automaticky při instalaci programu. Při generování nejrůznějších stožárových konstrukcí lze využít jako parametrizované prvky například stožárové segmenty, plošiny, anténové držáky nebo kabelové šachty.
Jak jsme zmínili v první části našeho příspěvku, lze v souladu s platnou normou DIN 18008-3 modelovat bodové držáky skleněných konstrukčních prvků metodou konečných prvků pro posouzení jejich dostatečné únosnosti. Postup je popsán v příloze B normy [1].
Deskové dílce by se měly v místech působení soustředěného zatížení posoudit nejen na smyk, ale i na protlačení podle pravidel uvedených v článku 6.4, EN 1992-1-1 [1]. Soustředěné zatížení vzniká na ojedinělých místech například v důsledku umístění sloupu, bodových podpor nebo působení osamělého zatížení. Také koncový bod liniového zatížení, které působí na plochu, je třeba vyhodnotit jako soustředěné zatížení. Spadají sem například konce a rohy stěn, liniových zatížení nebo liniových podpor. Na protlačení se posuzují desky a stropní desky, případně základy, přičemž se přihlíží k topologii desky okolo uvažovaného uzlu protlačení. Při posouzení na protlačení podle EN 1992-1-1 je třeba ověřit, zda posouvající síla vEd nepřekračuje únosnost vRd.
Transparentnost skla je důvod, proč tento materiál nesmí chybět v žádné stavbě. Kromě typických oblastí použití, jako jsou okna, se tento stavební materiál stále více používá pro fasády, přístřešky nebo dokonce jako ztužení schodišť. Projektanti přitom pochopitelně často počítají s velmi vysokou transparentností u upevňovacích systémů skleněných tabulí. Zde se uplatňují takzvané bodové držáky pro skleněné tabule.