Dotaz:
Při výpočtu šikmé desky dostávám na 2 krajních uzlech velmi vysoké výsledné hodnoty u liniových podpor. Proč tomu tak je a jak se tomu lze vyhnout?
Odpověď:
Při standardním zadání se u plošných prvků vychází z izotropního chování materiálu. Zatížení se snaží co nejrychleji dostat na podpory. V tomto případě hraje roli také tuhost prvků.
V případě desek lze nejlépe zobrazit a znázornit chování konstrukce nebo přenos zatížení pomocí trajektorií hlavních momentů α-b. U stěnových prvků je třeba zohlednit trajektorie hlavních normálových sil α-m.
V tomto příkladu není přenos zatížení rovnoběžný s volnými okraji desky, ale téměř kolmý na podpory, protože se jedná o nejkratší cestu přenosu zatížení.
V tupých rozích systému je oblast působení zatížení větší než ve středech podpor, odpovídá místu singularity, a tak vznikají velké maximální hodnoty.
Pokud chceme, aby systém přenesl zatížení rovnoběžně na volné okraje desky, je nejrychlejší následující postup:
Zadání ortotropní desky. Doporučujeme použít ortotropní typ „Účinné tloušťky“. V takovém případě se do směru přenosu zadává skutečná tloušťka desky a do vedlejšího přenosu velmi malá tloušťka (např. 1 mm).
Druhý obrázek znázorňuje rozdíl mezi oběma modely.
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
