Odpověď:
Při standardním zadání se u plošných prvků vychází z izotropního chování materiálu. Zatížení se snaží co nejrychleji dostat na podpory. V tomto případě hraje roli také tuhost prvků.
Mechanické chování resp. přenos zatížení u desek se nechá nejlépe znázornit a ověřit pomocí trajektorií hlavních momentů αb. U stěnových prvků je třeba uvažovat trajektorie hlavních normálových sil αm.
V tomto příkladu není přenos zatížení rovnoběžný s volnými okraji desky, ale téměř kolmý na podpory, protože se jedná o nejkratší cestu přenosu zatížení.
V tupých rozích systému je oblast působení zatížení větší než ve středech podpor, odpovídá místu singularity, a tak vznikají velké maximální hodnoty.
Pokud chceme, aby systém přenesl zatížení rovnoběžně na volné okraje desky, je nejrychlejší následující postup:
Zadání ortotropní desky. Doporučujeme použít ortotropní typ „Účinné tloušťky“. Skutečná tloušťka desky se zadává ve směru podpory Tloušťka a velmi malá tloušťka (např. 1 mm) v sekundárním účinku zatížení.
Druhý obrázek znázorňuje rozdíl mezi oběma modely.
